Usvědčit korupčníky je ve sportu, podobně jako v civilním životě, krajně obtížné. Spousta případů se dostala před soud, jen málokterý skončil rozsudkem. Soudy mohou rozhodovat jen na základě doložených skutečností.
Je fotbalová korupce nevymýtitelná či nezredukovatelná? Pokud se budou aktéři systému chovat jako doposud, nepochybně ano. Jenže třeba funkcionáři fotbalového svazu nemusejí striktně uctívat presumpci neviny a mohou tlačit na kluby, aby se zbavily těch zprofanovaných.
Jak říkají s oblibou politici, umím si představit, že svaz nějaký klub požádá, aby se rozloučil se spolupracovníkem, jenž se nechová jako gentleman. A klub ochotně vyhoví, protože o čistotu sportu jde přece všem.
Nejsem však mentálně invalidní, a proto tuším, že takhle to v Česku nedopadne. Alespoň do té doby, dokud fotbalové kluby slouží jako pračky na peníze a jejich majitelé víc než oddané příznivce sportu připomínají postavy z filmů Martina Scorseseho.
Je-li snaha příslušných funkcionářů o očistu fotbalu nepředstíraná, musejí dělat vše pro to, aby kluby s korupcí spojované pocítily, že se nechovají slušně.
Není-li, před fotbalem si bude uplivovat stále víc spoluobčanů.
