Na čtrnáctém ročníku veletrhu Paris Photo bodovaly i snímky českých autorů. „Vše, co je směrem na východ, je pro mě zajímavé a podnětné,“ řekl v rozhovoru pro LN ředitel veletrhu Guillaume Piens.
PAŘÍŽ (Od zvláštní zpravodajky LN) Nekonečné fronty před pokladnou veletrhu Paris Photo, stánky světových galerií, kde probleskují česká jména bez diakritiky. Emila Medkova, Vaclav Jirasek ci Tereza Vlckova. Jména, která jsou u nás známá, ale svět je teprve postupně objevuje. Lidé z fotografické branže se jednou za rok setkávají v pařížském Carrousel du Louvre, aby viděli nové trendy. Veletrh má vždy své hlavní téma, letos to byla střední a východní Evropa. Organizátoři pozvali zástupce fotografických galerií z pěti zemí, včetně České republiky. Pro řadu z nich je to vůbec poprvé, kdy mají možnost představit své autory na prestižním veletrhu, který sleduje nejen laická, ale hlavně odborná veřejnost z celého světa.
O tom, že dostat se na Paris Photo není zrovna jednoduché, hovoří ředitelka pražské Leica Gallery Míla Dubská: „V únoru k nám přijeli zástupci veletrhu. Chtěli vidět práce našich autorů, z nich jsme sestavili průřez napříč generacemi. Nejstarší zastupuje Emila Medková, pak jsou to fotografové z 80. a 90. let a nejmladší autorka Tereza Vlčková. V dubnu jsme zástupcům poslali přihlášku s podrobným popisem, co chceme na veletrhu ukázat, a doklad o tom, že máme na zaplacení stánku na veletrhu. Je to velmi drahé, nejlevnější verze stánku je za 13 tisíc eur. Můžete si vybrat pouze velikost prostoru, nikoliv místo na veletrhu.“
Pro druhou českou galeristku, Camille Huntovou, je Paris Photo hlavně o možnosti proniknout do mezinárodního povědomí: „V Čechách není moc komerčních galerií, chybí komunikace mezi institucemi, téměř vůbec nefunguje zastupování autorů. Na Paris Photo tohle všechno můžeme vidět ve světovém měřítku. Přála bych si, aby se prodaly fotky všech našich umělců, ale bereme to hlavně jako investici. Drahou, ale určitě se vyplatí. Na veletrhu vidíme, co se děje ve světě, proto se snažíme dostat víc do povědomí. Neměli jsme domluvené žádné konkrétní schůzky, protože Paris Photo je hlavně o prvním kontaktu, po něm se většinou rozběhne další komunikace,“ vysvětluje Huntová z pražské galerie Hunt Kastner.
Pro obě galerie bylo největším problémem finanční pokrytí nákladů spojených s účastí. Galeristky se shodují, že v tomhle směru jim pomohlo České centrum Paříž a Magistrát hlavního města Prahy. Počínaje navazováním kontaktů přes organizaci návštěvy zástupců veletrhu v Praze až po finanční výpomoc právě s poplatkem za stánek. Ředitel Českého centra Paříž Martin Bonhard vysvětluje, že je to vůbec poprvé, kdy se podíleli na akci takového formátu. Paris Photo je ryze komerční veletrh, který je třeba vnímat jako draze zaplacené místo, kde se naši galeristé a umělci setkají s galeristy z celého světa. Nestačí totiž jen poslat portfolio do známé fotografické galerie a čekat, že se někdo ozve. Je třeba osobních kontaktů, aby se fotograf dostal k lidem z vedení. Právě veletrh je takovým místem, kde si i člověk z ulice může domluvit schůzku a zaujmout. „Je to výjimečná příležitost, jak zviditelnit českou fotografii. Kromě finanční a organizační podpory jsme připravili fotografickou výstavu u nás v Českém centru, nedaleko od Louvru. Vybrali jsme projekt Little Hanoi od Štěpánky Stein a Salima Issy, který zobrazuje život vietnamské komunity v Čechách.“ O víkendu výstavu navštívili zástupci světových galerií, například ředitel Centra Pompidou či ředitel agentury Magnum Photos. Nechám se překvapit Nejmladší autorkou, která se prezentovala na stánku Leica Gallery, byla sedmadvacetiletá Tereza Vlčková. Absolventka Institutu tvůrčí fotografie v Opavě je momentálně jednou z mála, které se podařilo v krátké době proniknout do mezinárodních galerií. Její barevné snímky dvojčat mají už řadu příznivců po celém světě. S lehkostí sobě vlastní hovoří o chystané výstavě v Japonsku, další připravuje v Paříži. Jejím snem bylo dostat se na Paris Photo, a co bude dál, se nechá překvapit.
Podobně jako pětačtyřicetiletý Václav Jirásek, jehož černobílé snímky byly k vidění na stánku Leica. Za úspěch považuje hlavně to, že byl vybrán na tento veletrh. Malým velkým vítězstvím by bylo, kdyby měl díky veletrhu možnost vystavovat v některé z prestižních galerií. Na Paris Photo je již počtvrté, ale poprvé v roli autora, který zde vystavuje. „Paris Photo mě zajímá jako asi každého z mé profese. Samozřejmě že v mém věku už to není o nějaké iluzi, že bych nějak zásadně prorazil ve světové fotografii. Je velice těžké se prosadit ve světovém měřítku, nic si nenamlouvejme, Česká republika je mimo hlavní dění,“ konstatuje Jirásek.
Podle něj je účast přínosná především v tom, že jeho snímky jsou vystaveny v kontextu ostatních fotografů. Zároveň má možnost vidět, co se teď děje ve světové fotografii. Pochvaluje si, že o akci je obrovský zájem, už jen podle dlouhých front u pokladen a ohlasu ve francouzských i světových médiích, která v době veletrhu publikují snímky českých autorů.
***
PARIS PHOTO 14. ročník veletrhu fotografie proběhl ve dnech 18.–21. 11. v Carrousel du Louvre v Paříži * 106 vystavovatelů z celého světa * 40 tisíc návštěvníků * tematická sekce o autorech z východní Evropy * 2 české galerie: Leica Gallery Prague, Hunt Kastner; 1 český nakladatel: Torst/Kant * autoři z Česka: Tono Stano, Tereza Vlčková, Václav Jirásek ad.
