Dřív mi to tak divné nepřipadalo. V nedávném televizním přenosu z finále soutěže Česká miss mi ale informace o tom, že „tato dívka mluví anglicky a má základy také z francouzštiny a latiny a další studuje němčinu a španělštinu“, přišly najednou trochu legrační. Proč zrovna jazyky? Proč neřeknou Krasomila Pěkná se narodila v Brně, je jí devatenáct, umí mocnit, ale zvládá i základy odmocňování?
Možná jde o to, jestli by se případně domluvila na Miss World, což by mělo určitou logiku. Nebýt ovšem té latiny. Co s latinou na přehlídce krásy? Pochybuju, že by si některý porotce řekl – nohy má trochu křivé, ale zase zvládá latinské časování, tak jí tu korunku na hlavu položme. Pokud by to tak bylo, odmocňování by udělalo podobnou službu. Navíc by to potěšilo zastánce povinné maturitní zkoušky z matematiky. Apropos maturita. Když poslouchám například v rádiu nebo v televizi kriminalistu, který říká, že se jeho skupině „podařila realizace skupiny pachatelů“, nebo že „došlo ke styku, kde partnerka nesouhlasila“, nepovažuji nastavený minimalismus hodnocení příštích maturitních testů a písemek z českého jazyka za nepatřičný. Někteří učitelé si stěžují, že se mají ověřovat jen standardní schopnosti komunikovat v mateřském jazyce, aniž by měli možnost ocenit kvality, jako je třeba invence, kreativita nebo poetičnost. Ale mně se čím dál víc zdá, že by byl fakt úspěch, kdyby byli všichni maturanti schopni sdělit aspoň základní informace nebo myšlenku srozumitelně a rozpoznat, kdy je věta nesmyslná.
Ona ta nová maturita možná nakonec nebude tak nenáviděná, jak se někdy zdá. Odměny pro učitele, kteří se na ní budou podílet, mají být totiž poměrně slušné. Například maturitní komisaři získají za den administrace zkoušek 1300 Kč a hodnotitelé písemných prací 75 korun za jednu. Musí se ovšem prokousat složitým návodem, který dostali. S ním je to ale jako s každým návodem. Zní složitě, ale popisuje celkem jednoduché úkony. VČesku opravdu nemůžeme říct, že by se novoty prosazovaly snadno. Nedávno jsem mluvila s jedním slovenským pedagogem, který se divil, jak nám to s tou maturitou strašně dlouho trvá. To u nás, říkal, se s reformami nepárají. Třicátého června odejdou učitelé na prázdniny, a než se prvního září za katedry vrátí, školství je kompletně reformované.
Nevím, nevím, jestli je od Václava Moravce rozumné (a humánní) ptát se volebních lídrů v krajích na věci, kterým nerozumějí a pravděpodobně ani rozumět nemohou. Poslední speciál z Plzně, věnovaný otázkám školství, se podobal zkoušení šesťáků z látky sedmé třídy. Když moderátor začal vyvolávat k odpovědi na otázku, zda by se měly v budoucnu rozšířit kompetence Akreditační komise vlády ČR, čekala jsem, že někdo ze zkoušených řekne – to jsme ještě nebrali, nebo spíš – tomu nerozumím, musel bych problém hlouběji nastudovat.
Bylo by to logické a hlavně férové. Ale neřekl to nikdo. Škoda. Já bych stranu s krajským lídrem, který přizná, že něco neví, místo aby vykládal úplné nesmysly a opakoval stále stejné fráze, docela ráda volila.
