Jak vidí ligu
slávista
Slávisté se rozhodli hned na začátku adventu pro kajícný skutek obdarování chudých. Je to jistě příkladné křesťanské počínání, nicméně není rozumné ani v případě dobrých předsevzetí přepínat své možnosti.
Třeba takový Tomáš Necid. Ale jistě, v životě se mohou stát i horší věci, než je jedna školácky neproměněná penalta nebo stěhování do Moskvy. Podle některých zpráv stačilo před půl rokem jen trochu neopatrnosti a Tomáš mohl skončit nikoliv v Rusku, ale v likvidačním táboře talentů na Letné! Brr...
Největší chybou celého týmu by potom bylo zaměnit si čtvrtek s Popeleční středou, tedy dnem přísného půstu. Myslím, že pokud jde o evropské poháry, mohli by mít sešívaní postní období již za sebou. Právě zítra proti Hamburku se totiž asi ukáže, jestli budeme hovořit jen o velmi dobrém, či přímo o výborném červenobílém podzimu.
Ano, i navzdory zbytečně ztraceným bodům v Příbrami, Budějovicích, Plzni, Boleslavi a Liberci nemůžeme ligový podzim hodnotit jinak než kladně. Šest bodů náskoku na druhého v pořadí a Sparta v nedohlednu – kdyby to někdo sliboval na začátku sezony, který slávista by to nebral? Loňskými vzpomínkami dopované vlhké sny soupeřů o možné jarní slávistické krizi na tom nemohou nic změnit. Fotbal není burza a časy se mění. Ostatně mám nejistý pocit, že ti, kdo loni na jaře tak rádi pokřikovali na naše borce: „věčně druhý“, by teď stejný slogan na adresu svého týmu brali jako přílišný optimismus.
O autorovi| MILOŠ CIHELKA; Autor (39) je tradicionalista ctící víru otců a zásadu, že krev není voda, i pokud jde o fotbal a věrnost Slavii.
