Informoval o tom prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Zákon se vrací do sněmovny, která může prezidentovo veto přehlasovat. "Zákon vytváří další nový centrální úřad a tím posiluje byrokracii, s čímž se nemohu ztotožnit," napsal ve svém vyjádření Klaus. Nová struktura nebude podle něj účelnější a pružnější, ale složitější. Také předpokládané úspory pokládá prezident za fikci. "Zkušenosti s vytvářením nových úřadů nás již mnohokrát přesvědčily o opaku," uvedl. Klaus soudí, že důvody přijetí zákona jsou "spíše zájmové než věcné".
Čtěte také |
Klaus podobně jako senátoři vyčítá předloze řadu chyb a stejně jako levicoví poslanci poukazuje na nestandardní postup jejího předložení. Původně to byl vládní návrh, nakonec byl ale předložen skupinou koaličních poslanců a vyhnul se tím obvyklému připomínkovému řízení. Prezident také podotkl, že k současné struktuře úřadů nebyly vážnější výhrady a její změna by měla korunovat plánovanou transformaci politiky zaměstnanosti, nikoli ji zahajovat.
Opozice varuje: novela vzdaluje služby lidem
Ministerstvo práce a sociálních věcí, v jehož čele stojí Jaromír Drábek z TOP 09, tvrdí, že nová struktura přinese už v prvním roce úsporu asi 180 milionů korun. Úřady jsou podle ministerstva na změnu připraveny a budou moci využít stovky úředníků na kontrolu nelegální práce. Předkladatelé argumentovali rovněž sjednocením rozhodování úřadů.
Kritici předloze ale vyčítali i to, že podle nich vzdaluje služby lidem. Senátor ČSSD a olomoucký hejtman Martin Tesařík dokonce vyzval Klause, ale předlohu vetoval a zabránil "realizaci této evidentně špatně připravené reformy".
V současnosti existuje 77 samostatných úřadů práce s 250 pracovišti zaměřenými na zaměstnanost a se zhruba 400 pobočkami státní sociální podpory. Podle návrhu zákona vznikne pražské ředitelství úřadu práce, 14 krajských poboček a kontaktní pracoviště ve 226 pověřených obcích.
