Ad LN 18. 2.: Továrna na smrt ve světové premiéře
S velkým zájmem jsem si přečetl a stáhl z Lidovek hodnotný článek pana Zbyňka Petráčka k stému výročí narození mého zesnulého otce Ericha Kulky. Dovolte mi vyslovit autorovi i jménem druhé, třetí a čtvrté generace jeho potomků v Izraeli a členů rodiny v Česku můj osobní dík a uznání. Objevné a cenné je v článku mimo jiné začlenění jedinečného příspěvku Továrny na smrt do širokého pojetí historiografie holokaustu ve stadiu, ve kterém tento fenomén nebyl v ní ještě tematizován. Totéž platí o průkopnickém příspěvku Ericha Kulky k tematizaci předtím neznámé významné role Židů v československé exilové armádě za druhé světové války na východě a západě.
V článku jsou samozřejmě nevyhnutelné malé nepřesnosti v detailech. Na jeden bod bych zde chtěl poukázat. Pan Petráček mj. píše, že knihu „v padesátých letech odmítali vydat v Izraeli“ a následuje vysvětlení pro čtenáře. Konceptuálně je do jistě míry pojetí poválečného Izraele padesátých let adekvátní, ale věcně se nevztahuje na překlad knihy Kulky a Krause o Osvětimi. O překladu do hebrejštiny a jejím vydání nakladatelstvím památníku šoa Yad Vashem bylo rozhodnuto již v roce 1957 z iniciativy tehdejšího akademického ředitele ústavu a pak ministra výchovy, předního historika Hebrejské univerzity Ben Ziona Dinura. O provedení překladu jsem jím byl požádán já, tehdy na začátku mého univerzitního studia. Po právě absolvované osmileté praxi v zemědělství jako člen kibucu nebyla má hebrejština moc na výši, ale ujistil mne, že si s redakcí mého překladu pořadí. S pomocí izraelské studentky literatury jsem překlad (jak to bylo v tehdy vládnoucí etice bezplatně) při studiu a jiné práci pro obživu odevzdal někdy na přelomu let 1958–59 a kniha vyšla v dosud nejlépe editovaném a ilustrativním vybavení počátkem roku 1960. Bylo to první a s jednou výjimkou dosud jediné vydání knihy mimo komunistických zemí (pozdější anglické vydání bylo zásluhou osobních vztahů mého otce k židovskému vydavateli, původně z Podkarpatské Rusi, zahraničního čs. vojáka, který ztratil v Osvětimi celou svou rodinu).
Ještě k tématu Izraele a Yad Vashem padesátých let: na záložkách přebalu hebrejského vydání z 1960 jsou poukazy k řadě publikací vydaných Yad Vashem na téma šoa v padesátých letech. Zákon o založení ústavu a muzea šoa byl přijat izraelským Knesetem již v roce 1953.
***
Prof. Otto Dov Kulka, Katedra židovských dějin, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
