PRAHA Ministr financí Miroslav Kalousek se snaží, aby škrty v platech na příští rok byly rovnostářské. Každému ministrovi, s výjimkou Josefa Dobeše, jehož učitelské platy jsou vládní prioritou, sebral desetinu peněz na mzdy. Škrty ale mají na jednotlivých úřadech podstatně jiné dopady.
Rozpočet na rok 2011 totiž ukazuje, že mezi platy ve státních službách jsou velké rozdíly. A v mnohých případech velmi těžko vysvětlitelné a obhajitelné. Nejvíc neberou ti, koho politici vyzdvihují jako společenskou prioritu, ale ti, kdo se umí dostat ke správným penězovodům. Průměrný plat na ministerstvu pro místní rozvoj, které zaměstnává hlavně úředníky, je 36 080 korun. Slušně si vedou i zaměstnanci ministerstva průmyslu (35 922 korun). Na školství, z jehož rozpočtu se platí učitelé, berou ale jen 21 805 korun. Průměrný příjem všech zaměstnanců placených ze státního rozpočtu je necelých 25 tisíc. Oproti tomu průměrná mzda v Česku je o dva tisíce nižší.
Obrovské rozdíly ve státních platech mají dvě vysvětlení. Nejvyšší platy jsou na těch úřadech, kudy proudí peníze z EU. Lidé, kteří se o dotace starají, můžou mít na rozdíl od ostatních zaměstnanců státu v podstatě neomezené příjmy. Brusel totiž spolu s dotacemi posílá i peníze na platy lidí, kteří je obsluhují. Program se oficiálně jmenuje „technická pomoc“ a příští rok se z něj mezi 1761 úředníků může rozdělit 826 milionů korun. V průměru tedy 39 tisíc na jednoho, což je o třetinu víc než český státní plat. K penězům ale mají přístup jen některá ministerstva: hlavně místní rozvoj, sociální věci, životní prostředí a doprava. „Stálo by za úvahu, zda tyto rozdíly v platových škrtech zohlednit,“ říká ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr dopravy Vít Bárta nebo šéf průmyslu Martin Kocourek, kteří mají evropské peníze a vysoké platy ve svých úřadech, tak možná budou muset ve mzdách škrtat víc než ostatní.
Druhým důvodem velkých rozdílů ve státních platech jsou neobsazená místa. Ministři na ně dostávají peníze, které pak rozdávají zaměstnancům na odměnách. Právě proto se loni koncem roku výrazně zvýšil průměrný příjem ve státních službách, ač se oficiálně nerozdělovaly žádné třinácté ani čtrnácté platy. Peníze na neobsazená místa jsou už letitý fenomén, který žádný z ministrů financí nezlikvidoval. To nahrává politikům, kteří přijdou na úřad, kde byl jejich předchůdce při rozpočtových vyjednáváních šikovný.
V evropských penězích na platy je ale ještě větší chaos, který přesně odráží fakt, že s 26 operačními programy máme jeden z byrokraticky nejsložitějších systémů z celé Evropské unie.
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Ten nám ale nenadiktovali žádní úředníci z Bruselu, aktivně ho vymyslely české vlády pod vedením sociálnědemokratických premiérů.
V rozpočtech se tak objevují podivné peníze, o nichž nikdo nemá přehled. „Podle vládního usnesení z roku 2007 by referent, který pracuje s eurofondy, měl mít plat o pět tisíc korun měsíčně vyšší než běžný referent,“ říká Jan Gregor z ministerstva financí, který má na starosti proplácení eurodotací. Vedoucí odboru má nárok na příplatek sedm a půl tisíce měsíčně a ředitel odboru deset tisíc.
Jenže v praxi vypadají platy úplně jinak. Třeba ministerstvo dopravy může z eurofondů platit 52 lidí. Má na ně skoro 44 milionů korun. Průměrný příjem euroúředníka na dopravě je tak 70 227 korun. To je třikrát vyšší plat než u učitele, který je všemi politiky vyzdvihován jako hlavní společenská priorita. O moc hůř než dotační úředníci na dopravě na tom nejsou ani na vnitru s 54 907 korunami a na životním prostředí s 57 724 korunami měsíčně. Vysoké platy z „technické pomoci“ se nerozdělují jen v pražských centrálách. Z těchto peněz jsou placeni i ti, kdo pracují v krajích a obcích. Pobírali je i Jiří Trnka a Martin Půlpytel, obvinění z podvodů při čerpání dotací v jižních Čechách.
Kdo je elitou Ani lékaři, ani učitelé, ani špičkoví policisté a soudci – elitou mezi státními zaměstnanci jsou jednoznačně euroúředníci. Z pohledu veřejného zájmu se jejich privilegia těžko obhajují. „Stálo by za to, abychom to při úsporách zohlednili. Na druhé straně je to dočasné, protože tyto peníze jsou jen dočasné,“ říká Kalousek.
Politici tradičně obhajují vysoké příjmy lidí, kteří pracují s dotacemi, tím, že eurobyrokracie je složitá struktura, která vyžaduje vysokou kvalifikaci, znalosti a kontakty. Lidé s takovou výbavou jsou velmi žádaní v soukromých firmách, takže je stát musí přitahovat srovnatelnými platy. A ministr, který dotační experty nemá, nedokáže miliardové fondy čerpat. Takže státu se vyplatí na jejich platech nešetřit, zvlášť když je neplatí ze svého.
Ve společnosti to ale vytváří nerovnováhu. Evropské peníze tady budují kastu lidí, která má nadstandardní platy. Je to jistá varianta dobře zaplacených koloniálních správců, kteří v britském či francouzském impériu mívali vyšší příjmy než domácí zaměstnanci.
EU tím také tlačí na zvyšování ostatních platů ve státní správě. Politici těžko obhajují, proč mají brát správci eurofondů víc než lidé v jiných profesích.
***
PRŮMĚRNÝ MĚSÍČNÍ PLAT NA MINISTERSTVECH
Nejvíce berou zaměstnanci:
1. místní rozvoj
36 080 Kč
2. průmyslu a obchodu
35 922 Kč
3. úřad vlády
34 391 Kč
Nejméně berou:
1. kultura
21 038 Kč
2. školství
21 805 Kč
3. práce a sociálních věcí
24 226 Kč
Zdroj: Rozpočet na rok 2011
