Prvním velkým Obamovým krokem bylo pozastavení soudních procesů na základně Guantánamo, kde jsou drženi zajatci z tažení proti terorismu.
WASHINGTON/PRAHA Je to první velké rozhodnutí Baracka Obamy v prezidentské funkci. A první krok k uzavření věznice v Guantánamu. Ta se stala největší skvrnou na pověsti Spojených států jako vůdce demokratického a svobodného světa a ochránce lidských práv.
Americký prezident Obama nařídil v jednom ze svých vůbec prvních kroků ve funkci pozastavit na 120 dnů veškeré soudní procesy s vězni drženými ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. V tomto období má být podrobně prozkoumán systém vyšetřování a souzení lidí, kteří jsou ve vězení drženi na základě podezření, že patří k teroristům usilujícím škodit Spojeným státům a jeho občanům. Jak uvedla německá agentura DPA, toto přezkoumání se má týkat jak obecných pravidel vyšetřování a soudů, tak jednotlivých případů. Podle většiny komentářů jde o první krok k uzavření vězení na základně a skončení tamních soudních procesů, které jsou stejně jako důvody a metody výslechů a věznění považovány za pochybné. Od Guantánama se Obama považoval za nutné distancovat, byť nepřímo, i ve svém úterním inauguračním projevu. „Co se týče naší obrany, odmítám falešnou volbu mezi naší bezpečností a ideály,“ prohlásil před dvěma miliony účastníků inaugurace Obama. „Naši otcové zakladatelé, kteří museli čelit nebezpečím, která si sotva umíme představit, vytvořili kodex, který zajišťuje vládu zákona a práva člověka a tento kodex nesla dál krev generací. Tyto ideály stále ozařují svět a my se jich nevzdáme kvůli krátkodobému užitku nebo pohodlnosti,“ prohlásil v úterním projevu Obama.
Během volební kampaně, kde sliboval uzavření věznice na Guantánamu, byl Obama ještě konkrétnější, když několikrát prohlásil, že se Guantánamo stalo symbolem porušování lidských práv ze strany Spojených států.
Poté, co byl zvolen prezidentem, se sice ke svému závazku Guantánamo zrušit přihlásil, ale zároveň konstatoval, že se to rozhodně nepodaří v prvních stech dnech jeho působení ve funkci. „Je to daleko komplikovanější, než si mnoho lidí myslí,“ byl Obama nucen přiznat po svém zvolení.
Chceme být dál souzeni Během čtyř měsíců soudního moratoria mají prezidentští právníci vypracovat analýzu možností dalšího zacházení s vězni na Guantánamu, které USA zadržely a drží ve vězení kvůli „válce s terorismem“. Poté by měly být navrženy nové postupy, jež by vyloučily mučení a porušování lidských práv vězňů.
Proti záměru Obamy pozastavit procesy se paradoxně včera ohradili čtyři z pěti vězňů, kteří jsou souzeni za účast na přípravě atentátů 11. září 2001. Dva z podezřelých, Pákistánec Chálid Šajch Muhammad a Jemenec Ramzí bin Šibh, se už 19. ledna k přípravě atentátů přiznali. „Udělali jsme, co jsme udělali. Jsme pyšní na 11. září,“ citovaly agentury bin Šibha.
***
Protiteroristické vězení na americké základně na kubánském Guantánamu je pokládáno za ostudu USA, především z pohledu dodržování lidských práv i spravedlivých soudních procesů. Změnu má přinést nový prezident Barack Obama, který před volbami slíbil že vězení uzavře. Nebude to však hned, prozatím na tři měsíce pozastavil soudní procesy.
