KODAŇ/PRAHA Dvanáct dní jednání, více než sto šéfů států a vlád a účastníci ze 192 zemí OSN. Dlouho očekávaná ekologická konference v Kodani začíná již dnes. Bude úspěšná?
Hlavním cílem velkolepého summitu je jednat o smlouvě, která by nahradila kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů po jeho vypršení v roce 2012. Jenže už nyní je téměř jasné, že taková dohoda z Kodaně nevzejde. A jsou si toho vědomi i světoví vůdci, včetně šéfa OSN Pan Ki-muna, který se rovněž summitu zúčastní.
Emise skleníkových plynů by se měly do roku 2050 globálně snížit o padesát procent oproti roku 1990, přičemž osmdesátiprocentní podíl by na tom měly mít bohaté země, tak zněl jeden z návrhů závěrečného prohlášení z Kodaně. Jakmile se ale tento text na veřejnosti objevil, hned několik států ho zpochybnilo. Hlavním kamenem úrazu celého summitu jsou totiž nedořešené spory mezi průmyslově vyspělými a rozvíjejícími se státy o to, kdo by měl emise snižovat.
Navíc konference by měla rozhodnout i o tom, jakou finanční částku nabídnou vyspělé země rozvojovému světu na boj proti globálnímu oteplování. Zatím se mluví o částce deset miliard dolarů, zda bude odsouhlasena, není jasné.
Stín na kodaňský summit navíc vrhá i skandál, který již dva týdny hýbe světovými médii. Neznámí hackeři na konci listopadu na internetu zveřejnili korespondenci dvou významných britských klimatologů, ze které údajně vyplývá, že vědci zveličovali data svědčící o globálním oteplování. Tábor skeptiků, kteří v oteplování klimatu nevěří, to ještě více utvrdilo v jejich názoru, zatímco zástupci OSN i někteří světoví politici mluví o cílené snaze zmařit summit v Kodani.
„Chceme dohodu“ Většina státníků do Dánska přijíždí se slovy: Chceme dohodu. Všechna tato výše uvedená fakta ale spíše naznačují, že od konference nelze příliš očekávat a může jen překvapit. Šéf OSN Pan Ki-mun ale den před zahájením schůzky zůstával optimistický. „Jsem přesvědčen, že konference v Kodani přinese silnou a důležitou politickou dohodu, která bude základem pro smlouvu poté již právně závaznou,“ citovala šéfa OSN agentura AFP. Jak dodal, v dohodě musí být stanoveny „ambiciózní cíle pro redukci skleníkových plynů ze strany vyspělých zemí“. Stejně tak zde musí být uvedeno, jak budou snižovat emise státy rozvojového světa.
V předvečer summitu se však ve vědeckých, ale i politických kruzích stále intenzivněji mluví o zcela zásadní a obecnější otázce: Existuje vůbec globální oteplování a je způsobováno lidskou činností?
Debaty na toto téma se vedou již léta. Podle údajů OSN se průměrná teplota za posledních sto let zvedla o 0,74 stupně Celsia. Někteří vidí přímou souvislost mezi zvyšováním teploty a lidskou činností, jiní ale tvrdí, že jde o přirozený jev, který provází klima od pradávna.
Skandál si prý někdo před summitem objednal Proti skeptikům, kteří zpochybňují vliv člověka na oteplování klimatu, se o víkendu ohradil Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC), který působí v rámci OSN. Zároveň se zastal britských vědců, kteří figurují v nejnovějším skandálu.
O co v případu šlo? Na internetu se objevila elektronická korespondence klimatologů Kevina Trenbertha a Phila Jonese z Východoanglické univerzity, která spolupracuje s IPCC a podílí se na jeho výzkumech. Citáty z některých e-mailů přitom naznačují, že si vědci upravovali data o globálním oteplování, a také o tom, že by bylo způsobováno lidskou činností. Jones měl prý i upravovat grafy teplot z posledního tisíciletí tak, aby se zakryl pokles globálních teplot v poslední době.
Oba vědci již sice potvrdili, že e-maily jsou sice autentické, jejich výroky ale byly podle nich vytrženy z kontextu a špatně interpretovány. Podle prohlášení IPCC je oteplování klimatu „nezpochybnitelné“, což „dokládají měření, která provádí mnoho nezávislých organizací“. Místopředseda panelu Jean-Pascal van Ypersele dokonce naznačil, že skandál si někdo před kodaňským summitem objednal, aby podkopal důvěru vědců.
Jasné je nicméně jedno - skandál poškozuje výzkum globálního oteplování. „Myslím, že hodně lidí je, pokud jde o toto téma, skeptických tak jako tak,“ uvedl šéf sekretariátu OSN pro změny klimatu Yvo de Boer. „A teď, když vidí, že možná vědci manipulují s informacemi, i další si řeknou: Vidíš, já jsem to říkal,“ dodal.
Klíčoví hráči Čína
S čím přijíždí: Koncem listopadu Peking oznámil, že do roku 2020 hodlá zredukovat své exhalace oxidu uhličitého na jednu jednotku HDP o 40 až 45 procent oproti roku 2005. Vzhledem k očekávanému růstu čínské ekonomiky v příštím desetiletí se exhalace budou ve skutečnosti zřejmě dále zvyšovat, ovšem pomalejším tempem.
Co požaduje: Aby vyspělé země do roku 2020 snížily počty emisí o 40 procent oproti roku 1990.
Evropská unie
S čím přijíždí: Předpokládá se, že v Kodani bude hrát „vůdčí roli“.
Již dříve se zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí o 20 procent a zvýší podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie na pětinu. Pokud by unie získala podporu i ostatních průmyslových zemí, mohla by závazek omezování emisí zvýšit na 30 procent.
Co požaduje: Aby vyspělé státy snížily do roku 2050 emise o 80 až 95 procent. Zároveň žádá, aby i rozvojové země zastavily růst emisí.
Japonsko
S čím přijíždí: Premiér Jukio Hatojama v září při svém nástupu do funkce vyhlásil, že se pokusí do roku 2020 snížit emise své země o čtvrtinu v porovnání s rokem 1990. Předchozí kabinet Taróa Asy přitom počítal pouze s osmiprocentním snížením. Hodlá také finančně a technicky podpořit rozvojové země, které tak budou s pomocí Japonska schopné emise snižovat.
Co požaduje: Trvá na tom, aby jednotlivé státy dodržely svoje závazky. Snahy o snižování emisí očekává i od rozvojových států.
USA
S čím přijíždí: Podle informací agentury AFP pojede americký prezident Barack Obama do Kodaně s příslibem snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 17 procent ve srovnání s rokem 2005. Do roku 2030 by snížení mělo činit 42 procent, opět ve srovnání s rokem 2005.
Co požadují: Trvají na tom, aby se Čína, Indie, severní Afrika a Brazílie zavázaly ke zpomalení růstu emisí.
Indie
S čím přijíždí: Tvrdí, že za klimatické změny mohou bohaté státy.
Co požaduje: Aby vyspělé státy snížily do roku 2020 svoje emise o 40 procent.
Africká unie
S čím přijíždí: Požadavek snížit emise o 20 až 30 procent považuje za „nepřijatelný“.
Co požaduje: Podobně jako Čína chce, aby vyspělé země do roku 2020 snížily počty emisí o 40 procent oproti roku 1990.
Zároveň požaduje, aby bohaté státy vyčlenili 0,5 procent hrubého domácího produktu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatickým změnám.
Malé ostrovní státy
S čím přijíždějí: Hrozí jim zánik kvůli rostoucí hladině moří.
Co požadují: Zastavit růst teplot a snížit koncentraci CO2 v atmosféře.
***
Summit OSN Jak nahradit kjótský protokol? Summit se uskuteční od 7. do 18. prosince v Kodani. Pozvání na něj přijalo více než sto šéfů států a vlád. Celkově by zde mělo být 15 tisíc účastníků ze 192 zemí. Původně se předpokládalo, že z konference vzejde dohoda, která by vstoupila v platnost 1. ledna 2013 a navázala na kjótský protokol o snižování vypouštění skleníkových plynů, který platí do roku 2012. Mezi vyspělými a rozvíjejícími se státy ale stále panují spory o to, kdo a jak by měl emise snižovat. Také není jasné, jak velkou finanční částku by mohly vyspělé země rozvojovému světu na boj s oteplováním poskytnout. Ze summitu tak nejspíš vzejde jen určitá politická dohoda o společných cílech a právně závazná konkrétní smlouva se bude řešit až příští rok.
