"Musíme konstatovat, že dlouhodobý výhled rozvoje resortu obrany neexistuje," uvedl prezident NKÚ František Dohnal. Cílem kontroly NKÚ bylo prověřit hospodaření s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu při zavádění letounů JAS 39 Gripen a podzvukových strojů L-159 do výzbroje české armády.
Kontrola úřadu se zaměřila především na léta 2004 a 2005. Podle NKÚ bylo jednou z priorit v plánu činnosti ministerstva obrany pro rok 2005 zpracovat dlouhodobý výhled rozvoje do roku 2020. Do doby kontroly však podle NKÚ nebyl hotový.
Čírtek se závěry kontroly NKÚ nesouhlasí. Podle něj je koncepce ozbrojených sil schválená vládou v roce 2003 veřejně přístupná. "Tento materiál je zveřejněn na internetových stránkách www.army.cz. Každý se tak může o tom přesvědčit," řekl Čírtek. Snížení počtu letadel z plánovaného počtu 24 na 14 podle něj bylo zdůvodněno nedostatkem finančních prostředků. "Je to počet dostačující ochraně vzdušného prostoru ČR, ale nedostačující pro nasazení v zahraničních bojových misích," upozornil.
Česko původně uvažovalo o tom, že si švédské gripeny koupí. Smlouvu o nákupu gripenů v dubnu 2002 schválil kabinet Miloše Zemana (ČSSD). Po povodních v létě 2002 nakonec nová vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky upustila, protože peníze byly potřeba jinde. Česká republika ale nakonec gripeny do výzbroje armády zařadila: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajala 14 strojů. Do Česka gripeny přiletěly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.
