Na slavnostní zahájení oslav dvou jubileí Bohuslava Martinů (1890–1959) si Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů v Praze, schovával provedení skladatelovy partitury z opery Julietta, jež byla považována za ztracenou a kterou nalezl již v 90. letech. Jde o koncertní úpravu dvou scén z druhého jednání (Scéna v lese a Scéna vzpomínek) a finále opery s francouzským textem. K provedení je zapotřebí devíti zpěváků plus orchestru obohaceného klavírem a pro několik závěrečných taktů dokonce akordeonem.
Vybráním tří úseků se integrita díla podle surrealistického textu Georgese Neveuxe nijak nenaruší, nejde zde o souvislý děj, ale o atmosféru – a v jejím budování je Martinů úchvatný. V hudebních prostředcích sahá od mluveného slova přes zpěv doprovázený klavírem (Karel Košárek) až po emocionálně vypjaté scény s plnou orchestrací. Při splétání své barevné, snové i jadrné, moderně znějící kompozice Martinů využívá také zpěvu za scénou, efektní je zapojení čtyřhlasé ozvěny zpívané z varhanní empory. I při koncertním provedení je proto pořád na co se dívat. V roli Michela se představil australský tenorista Steve Davislim, jehož plnokrevný projev vhodně kontrastoval s éteričností Magdaleny Kožené coby neuchopitelné Julietty. S partem, který je pro mezzosoprán položen dost vysoko, si pěvkyně poradila bez problémů. Vizuálně atraktivní hlavní pár dále doplňovali basbarytonista Frédéric Goncalves jako Stařec Mládí a Obchodník se vzpomínkami, kontraaltistka Michele Lagrangeová a basista Nicolas Testé.
Dirigent Charles Mackerras požívá výhod svého věku: nadhledu a zkušeností; třiaosmdesát let jej nepřipravilo o energii. Česká filharmonie pod jeho vedením dosahovala opulentního zvuku, který snad mohl být místy vytříbenější, aby nepřehlušoval pěvce. V první polovině zazněly symfonické básně Antonína Dvořáka Vodník a Polednice, přičemž zvláště druhá z nich kvůli pomalému tempu občas ztrácela tah.
Dobrá zpráva je, že navzdory pokračujícímu bojkotu nahrávání a přenosů ze strany hráčů České filharmonie byly Tři fragmenty z Julietty zaznamenány Supraphonem.
Obě dámy z tohoto pražského obsazení, tedy Kožená a Lagrangeová, se rovněž objeví v londýnském nastudování, které na březen chystá dirigent Jiří Bělohlávek. Ten tím coby šéf BBC Symphony Orchestra pokračuje v záslužném uvádění české hudby, která na britských pódiích nedostala šanci zdomácnět: například Martinů Julietta se v Londýně nehrála třicet let.
HODNOCENÍ LN ***** Tři fragmenty z opery Julietta Česká filharmonie
Dirigent: Charles Mackerras Sólisté: Magdalena Kožená, Steve Davislim, Michele Lagrangeová, Frédéric Goncalves, Nicolas Testé Zahajovací koncert projektu Martinů Revisited Dvořákova síň Rudolfina, 11. 12.
