Aby se zachovaly alespoň obory, chce ji Liberecký kraj, který je zřizovatelem, sloučit s Vyšší odbornou a střední sklářskou školou v Novém Boru.
A podobně končí desítky středních odborných škol v celé republice. S nezájmem žáků o obory se potýkají ve všech krajích. „Zájem je spíš o obory ukončené maturitní zkouškou, nejvíce o gymnázia či obchodní akademie, případně informační technologie,“ potvrdila současný trend mluvčí Karlovarského kraje Jana Pavlíková.
Stipendia pro učně Protože jsou nejčastějšími zřizovateli středních odborných škol právě kraje, většina z nich se snaží do oborů nalákat zájemce. Pokusí se o to teď například ve Středočeském a Libereckém kraji. Od příštího roku tu budou studenti oborů, o které je dlouhodobě nízký zájem, dostávat od kraje stipendijní příspěvek. Ve Středočeském kraji to bude sto korun měsíčně, v Libereckém dokonce 250 až 500 korun. Kraje počítají i s prospěchovou odměnou ve výši tisíc korun.
„Zavedení stipendií povede k navýšení počtů žáků vstupujících do podporovaných oborů, snížení počtu žáků, kteří předčasně odcházejí ze škol a zvýšení počtu úspěšných absolventů oborů,“ vysvětlil mluvčí Libereckého kraje Jiří Langer. Ke stejnému roku se již v loňském roce rozhodl například Ústecký kraj. Tady studenti dostávají měsíčně příspěvek sto korun. Přestože stipendia vypláceli letos poprvé, slaví s nimi úspěch.
„Na oborech, kde není třeba žádný druhý ročník, máme letos prváky. A čekáme, že se to ještě zlepší. Dostává se to do většího povědomí veřejnosti, v televizi běží motivační spoty, ve kterých je každý obor představen,“ uvedla mluvčí kraje Veronika Kindlová. Podle jejích slov se jedná hlavně o obory, o které je dlouhodobě zájem na trhu práce, ale zároveň je velice málo absolventů nebo vůbec žádní. Jako třeba čalouník, zedník, tesař či řezník.
Ministerstvo: Řešení je na krajích Podobnou cestou, jakou se vydal Středočeský, Liberecký, ale i Ústecký či Pardubický kraj, se budou muset vydat zřejmě i ostatní. Ministerstvo školství sice nějaká opatření pro to, aby se zvedl zájem o učiliště udělalo, například velkou mediální akci ale neplánuje. „Ponecháme řešení této problematiky krajům,“ řekla LN mluvčí ministerstva Kateřina Böhmová.
V současné době ministerstvo připravilo novelu školského zákona, která počítá například s tím, že výuční list budou moci získat absolventi čtyřletých oborů s maturitní zkouškou, jejichž součástí je i odborný výcvik. Ministerstvo chce také mnohem více podporovat spolupráci odborných škol a podniků tak, aby se běžně uzavíraly smlouvy mezi zaměstnavatelem a žákem, který se u tohoto zaměstnavatele odborně připravuje během studia.
To, že bude podpora státu u učňovských oborů ještě zapotřebí, ukazují i prognózy do budoucna. „Od příštího roku teprve nastane velký demografický propad v počtu uchazečů o středoškolské studium. A pocítí to hlavně odborné školy,“ řekl Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání.
***
Konec učilišť *O jaká řemesla není zájem: truhlář, řezník/uzenář, krejčí, čalouník, instalatér, klempíř, obkladač, pokrývač, tesař, zámečník, zedník, aplikovaná chemie a sklářské obory. * Obory v číslech: V letošním školním roce zaznamenaly největší pokles uchazečů o studium obory strojírenství a opravárenství (o 11,78 %), obchod (o 11,29 %), elektrotechnika (o 10 %), kosmetické služby (o 6,26 %), gastronomie (o 2,04 %). * Ministerstvo školství očekává, že by se měl během následujících pěti let snížit počet patnáctiletých žáků ještě zhruba o 30%. Zatím není jasné, které typy škol tento pokles zasáhne nejvíce.
