PRAHA Po Spojených státech a západní Evropě se panika mezi bankami začala šířit také do zemí na východě Evropy. Maďarsko, Ukrajina, Rusko i pobaltské republiky se potýkají s problémy způsobenými nynější globální krizí. Dopady pociťují také Rumunsko a Bulharsko.
Hospodářský rozmach, který ve střední a východní Evropě trval několik let, utlumí globální úvěrová krize. „I když banky, které v regionu působí, jsou vůči rizikové části amerického hypotečního trhu přímo vystaveny jen velmi málo nebo vůbec, jejich zahraniční majitele ovlivňuje šířící se krize v západní Evropě,“ uvádí aktuální zpráva Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Na Ukrajině rostou obavy, že vláda a banky nebudou schopny zvládat své dluhy. Příliv zahraničních peněz do ekonomiky vysychá. Výrazně se tak zpomaluje její růst.
Navíc vláda musí stabilizovat měnu poté, co její hodnota prudce poklesla a vystrašení vkladatelé tento měsíc vybrali ze svých účtů více než miliardu amerických dolarů. Ukrajinská vláda dokonce požádala o půjčku MMF. Ten zemi přislíbil až 14 miliard dolarů (257 miliard korun).
Také ruské banky a tamní ekonomika se začínají potýkat s potížemi. Globálně působící banky potřebují kapitál a pro hotovost začaly sahat i do dceřiných bank. Potíže v Rusku ještě zesiluje klesající cena ropy. Vláda již vyčlenila na podporu tamního finančního sektoru přes 200 miliard dolarů. Podobně jsou na tom i pobaltské země, jejichž ekonomiky v posledních letech rostly raketovým tempem. Bankovnímu sektoru Estonska, Litvy a Lotyšska dominují švédské banky, které kontrolují zhruba dvě třetiny trhu v těchto zemích. Ekonomiky Lotyšska a Estonska se již dokonce nachází v recesi a litevská ekonomika výrazně zpomalila. I přes toto obtížné období všechny tři země vyloučily, že by je mohl potkat osud Islandu.
Rumunsko a Bulharsko sice ještě pokračují v růstu, ale jsou vystaveny riziku destabilizace domácího finančního sektoru. Obě země se potýkají s rozpočtovými deficity a v době globálního útlumu ekonomiky je tento přístup nebezpečný.
Potíže v okolních zemích se sice Česku zatím vyhýbají, ale ani tuzemská ekonomika není imunní proti výkyvům kapitálového trhu. Ten se řídí spíše obecným sentimentem investorů než objektivním zhodnocením stavu. Proto i akcie domácích bankovních domů mohou doplatit na nejistotu v okolních zemích.
***
Na nejistotu v okolních zemích mohou doplatit také akcie tuzemských bank
Jak se finanční krize projeví ve východoevropských ekonomikách? Mimo jiné zpomalením růstu hrubého domácího produktu, někde i jeho propadem.
Růst HDP (%) 2007 výhled výhled
2008 2009
Rusko 8,1 7,0 5,5
Ukrajina 6,9 6,4 2,5
Maďarsko 1,3 1,9 2,3
Lotyšsko 10,3 -0,9 -2,2
Estonsko 6,3 -1,5 0,5
Litva 8,9 3,9 0,7
Bulharsko 6,2 6,3 4,2
Zdroj: Studie
Mezinárodního měnového fondu
Ruskou ekonomiku ohrožuje také pokles cen ropy. Pokud spadne pod 50 dolarů za barel a bude se na této úrovni delší dobu držet, přijdou podle analytiků značné problémy. Ruský akciový trh se ale propadá již nyní.
Lotyšsko, Estonsko, Litva -bankovní systém začíná mít problémy poté, co mateřské banky již nemohou dodávat volný kapitál
Ukrajina - vláda se pokouší stabilizovat oslabující hřivnu poté, co klienti bank vyzvedli vklady v hodnotě více než jedna miliarda dolarů
Maďarsko - má zatím ze zemí východní a střední Evropy největší problémy; důvodem jsou vysoké schodky rozpočtu a velká závislost na vnějším financování
Bulharsko - podobně jako pobaltské země zřejmě bude doplácet na zpomalení západních ekonomik a snížení likvidity na mezibankovním trhu
Rusko - vláda vyčlenila více než 200 miliard dolarů na pomoc finančnímu sektoru, z toho 86 miliard je určeno na zvýšení likvidity bank
