16. února 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Bolestná ztráta soudnosti. Léto s gentlemanem jezdí po plátně s fekálním vozem

Na bílém koni. Mladistvě vyhlížející babičku Annu (Alena Antalová) vytrhne z... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na bílém koni. Mladistvě vyhlížející babičku Annu (Alena Antalová) vytrhne z... | foto: BIOSCOP

PRAHA Do kin vstoupil snímek Léto s gentlemanem, scenáristický debut herce Jaromíra Hanzlíka a celovečerní režijní debut seriálového rutinéra Jiřího Adamce.

Před nedávnem se nedopatřením dostal do distribuce pokus o historický snímek od osmnáctiletého mladíka, který chtěl udělat radost svému dědečkovi a nechal při tom pětaosmdesátiletého Stanislava Zindulku hrát letecké eso dvacet let po válce. Léto s gentlemanem, jehož scénářem si udělal radost herec Jaromír Hanzlík, se tomu dost podobá – spíš než cokoli jiného budí rozpačitý soucit.

Jaromír Hanzlík a Jiří Adamec. První klapka filmu Léto s gentlemanem (2018)....
Herci a štáb. První klapka filmu Léto s gentlemanem (2018). Režie: Jiří Adamec.

Někdo měl herci včas říct, že jeho scénář je slaboučký (bývali od toho kdysi dramaturgové) a že Jiří Adamec, který s ním točil Sanitku a Pojišťovnu štěstí (a bez něj třeba neblaze proslulé Rodáky), z toho nic lepšího opravdu nestvoří. Obliba Jaromíra Hanzlíka jako herce i popularita snímku Léto s kovbojem z roku 1976, jehož název i děj ten nynější parafrázuje, ovšem dávají šanci na solidní návštěvnost – proč se tedy do té blamáže nepustit.

Diktatura fekálního vozu

Příběh se odehrává na venkově nedaleko Prahy, kde tráví celé dlouhé léto Anna (Alena Antalová) se svým manželem (Igor Bareš). Těžko říci, proč mají tak dlouhé volno, čím se živí ani jak jsou vlastně staří. Anna sice vypadá tak na čtyřicet šest, ale má dospělou dceru a dvě vzrostlá vnoučata, z nichž jedno trpí drastickou logopedickou vadou a dodává tak do děje roztomilou zábavnost. Manžel kdysi býval fešák a skvělý tanečník (Anniny kamarádky vzpomínají, jak všichni chodívali na taneční čaje; takže se skutečně možná celý příběh odehrává mezi poměrně mladistvě vyhlížejícími důchodci). Teď si však manžel Anny nevšímá, ponižuje ji, opíjí se, hraje karty a staví modely v lahvích (co také jiného).

Není divu, že když jednoho dne Annu a její přítelkyně potká na cyklistickém výletu šarmantní bělovlasý elegán na koni, jenž si říká Artur, deklamuje lichotky a sídlí na místním zámečku, Anna je ztracena. Stačí pak jedno další setkání, ani se nemusí nic významného stát, a Anna už sotva popadá dech, jaké má z Artura závratě. Chvílemi může divák nabývat podezření, zda je Artur skutečný, protože opravdu působí jako výplod zjitřené postmenopauzální fantazie. Ale ne, vidí jej i jiní lidé než Anna. Artur se Anně chlapecky dvoří, tu čeká v rybníku a dělá vodníka, tu sedí na větvi, někdy jí cestou v džípu ukáže letecký pohled na zákrut Vltavy. A vždy přitom pronáší vzletné sentence jako z příručky starého loudila. Anna díky tomu všemu ožije a po nějakých těch peripetiích se jí dokonce podaří vzbudit žárlivost svého nevábného manžela (tedy happy end). Co se vlastně vyklube z Artura, nechme divákům jako překvapení.

Nicméně to všechno by na celovečerní stopáž nevystačilo, i když jsou všechny scény v průměru třikrát tak dlouhé, než by bylo snesitelné (když přijedou mladí na návštěvu nebo když mají Anniny kamarádky „hladinku“, pěkně si to s nimi vychutnáme takřka v reálném čase). Přichází tedy ještě troškovský vesnický kolorit, oplzlí dědkové a klevetivé báby, pohřeb hasičského náčelníka, pouť, pnutí mezi usedlíky a rekreanty, spor o kanalizaci. Ten se řeší poměrně zevrubně – někdo ji chce, jiný odmítá – a vychází najevo, že celou oblast ovládá machiavellistický majitel fekálního vozu, jenž by po vybudování kanalizace přišel o tučné zisky.

Nejzajímavější moment snímku je tento: na obecní louku, kde se právě koná táborák, kdosi vypouští smrduté splašky. Někdo řekne, že to bude jistě Adamec – a vskutku, když se rozhořčení občané vydají ke zdroji puchu, z domu vychází Jiří Adamec a z okna zní ústřední píseň ze Sanitky. Je to jistě trochu příliš přímočará symbolika, ale i tak patří režisérovi za jeho sebekritický přístup k vlastnímu dílu jisté uznání. Když nechá v posledním záběru přejet přes plátno onen fekální vůz, tušíme, že velmi dobře ví, co obecenstvu předložil.

Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky

Advantage Consulting, s.r.o.
ÚČETNÍ S AJ

Advantage Consulting, s.r.o.
Praha
nabízený plat: 30 000 - 38 000 Kč

Najdete na Lidovky.cz