7. září 2018 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Dílo bez autora okouzlilo Benátky. Německá životopisná freska je plná emocí

Malíř v pohnuté době. Tom Schilling v hlavní roli snímku Henckela von... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Malíř v pohnuté době. Tom Schilling v hlavní roli snímku Henckela von... | foto: REPRO LN

BENÁTKY Po bratrech Coenech, Damienu Chazellovi, Jorgosu Lanthimosovi či Alfonsu Cuaronovi se v soutěži benátského filmového festivalu v jeho druhé polovině představila další známá režisérská jména.

Držitel Oscara za Saulova syna László Nemes uvedl mysteriózní drama Soumrak odehrávající se v Budapešti v předvečer první světové války, Julian Schnabel ve snímku Před branami věčnosti ukázal svou interpretaci života Vincenta van Gogha, a konečně Florian Henckel von Donnersmarck, proslavený oscarovým dramatem o praktikách východoněmecké tajné policie Životy těch druhých (2006), přinesl ve filmu Werk ohne Autor (Dílo bez autora) další mistrovskou sondu do novodobé německé historie.

Ve jménu vůdce

Více než tříhodinový snímek, který divákovi nedovolí ani na minutu vydechnout, mapuje prostřednictvím osudu mladého malíře Kurta Barnerta politické, společenské a umělecké proměny Německa mezi lety 1937 až 1965.

Strhující snímek volně inspirovaný životem a dílem nejdražšího malíře současnosti Gerharda Richtera začíná v předválečném východním Německu, kde se malý Kurt seznamuje se světem umění díky své mladé tetě Elisabeth, krásné, nadané, ale psychicky labilní dívce. Právě ona ho vezme na výstavu nacisty odsuzovaného „zvrhlého umění“ a vypráví mu o tom, že „všechno, co je pravdivé, je krásné“, a že před tím nikdy nemá odvracet hlavu (odtud anglický název filmu Never Look Away).

Elisabeth je brzy poté s podezřením na schizofrenii „uklizena“ nacistickými doktory do léčebny, kde je následně násilně sterilizována, aby stejně jako další psychicky nemocní neohrozila skvělou budoucnost vůdcových poddaných... Nikdo v té době netuší, že právě doktor, kterého marně prosila o slitování, bude hrát v pozdějším životě Kurta zásadní roli jakožto otec jeho osudové lásky. Po válce se mladý Kurt po různých peripetiích stane nadějným malířem socialistického realismu, což mu ale z pochopitelných důvodů nepřináší uspokojení. Po úspěšném pokusu o emigraci se mu podaří pokračovat ve studiu na výtvarné akademii v Düsseldorfu, kde se stane součástí nového uměleckého hnutí.

V dobrém slova smyslu divácky přístupný snímek mapuje společenský i umělecký vývoj v Německu od konce 30. do začátku 60. let, jehož společným jmenovatelem je hlavní postava Kurta v podání přesného a charismatického Toma Schillinga. Film ukazuje jeho zrání jako umělce, ale i jako mladého muže, který se zamiluje do spolužačky stejného jména i nápadné podoby s jeho nešťastnou tetou. Kurtovu lásku Ellie si zahrála talentovaná vycházející hvězda německého filmu Paula Beerová, která si už před dvěma lety odvezla z Benátek cenu za film Franz Francoise Ozona. Jejího otce, pokryteckého prospěchářského profesora Seebanda přesvědčivě vystřihl Sebastian Koch (známý z Životů těch druhých i jako představitel majora Zenkeho ve filmu Ve stínu, za nějž byl nominován na Českého lva).

Henckel von Donnersmarck natočil velkolepou životopisnou historickou fresku plnou emocí, idejí a – někdy možná až příliš – krásných obrazů, nicméně jeho film je důkazem toho, že „velká“ témata lze zpracovat formou, která je stravitelná pro široké publikum, a zároveň neztrácí nic z uměleckých kvalit.

Hedvika Petrželková, spolupracovnice LN na festivalu

Najdete na Lidovky.cz