Hobit: Neočekávaná cesta je prvním dílem trilogie režiséra Petera Jacksona, natočené podle fantasy románu britského spisovatele J.R.R. Tolkiena Hobit. Uvést ji na filmová plátna trvalo více než deset let. První díl už má za sebou premiéru na Novém Zélandu, kde se natáčel, a příští týden ho čeká celosvětová premiéra.
Jen v severoamerických kinech by podle odhadů měl za první víkend vydělat 137 milionů dolarů. Ovšem s promítací dobou tři hodiny a devět minut připadal první Hobit některým kritikům příliš dlouhý.
Puristovo potěšení
Leah Rozenová z internetového serveru TheWrap.com' napsala, že fanoušci Tolkienových knih budou "nepochybně tenhle film milovat", podle ní je "ambiciózně epický a vizuálně vynalézavý, ale není ani tak pohlcující ani vyvolávající nadšení srovnatelné s prvním dílem trilogie Pán prstenů".
Z filmu Hobit: Neočekávaná cesta
Peter DeBruge z Variety kritizoval Jacksona za to, že připojil "mytologicky nahuštěný, počítačem generovaný těžký prolog", který existuje mimo rámec původního Tolkienova příběhu. Todd McCarthy ze serveru The Hollywood Reporter napsal, že tvůrci filmu stvořili "puristovo potěšení", když na plátno převedli "každou pomlčku, každou tečku a každý středník z prvních šesti kapitol knihy".
Chvála pro Bilba
Film sleduje epickou fantastickou cestu hobita Bilba Pytlíka, kterého hraje Martin Freeman, se skupinou trpaslíků ukrást poklad draka Šmaka. A právě Freeman si od kritiků vysloužil chválu. Podle Neala Johnsona z australského listu The Herald Sun je Freeman - známý také z televizních seriálů Kancl nebo Sherlock - "dokonalý Bilbo, odměřující stejnou měrou naivní údiv, ustrašené kiksy a suchý humor". A podle Jordana Hoffmana ze serveru ScreenCrush Freeman hraje Bilba "okouzlujícím a účinným způsobem".
Jackson se rozhodl pro natáčení v 3D formátu s využitím 48 políček za vteřinu namísto běžných 24. Někteří fanoušci na předpremiérových promítáních ale v důsledku toho pociťovali žaludeční nevolnost a závratě.
