Hlavním tématem tvorby spisovatele a novináře Arnošta Lustiga, který zemřel 26. února 2011 ve věku 84 let, byl holokaust z pohledu bezbranného jedince. Lustig, jenž jako židovský mladík prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem a život si zachránil útěkem z transportu, ve svých příbězích popisoval i nejintimnější detaily ze života hrdinů. O utrpení vždy hovořil věcně a střízlivě, všechna životní strádání ale prožíval s humorem, který ho nikdy neopustil.
Vrcholem jeho tvorby byly novely Dita Saxová a Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou. V roce 1968 odešel do Izraele, poté do Jugoslávie a nakonec do USA. Po listopadu 1989 se vracel do Čech. Filmy natočené podle jeho scénářů mu získaly mezinárodní proslulost, byl zmiňován jako možný kandidát na Nobelovu cenu. V roce 2003 byl nominován na Pulitzerovu cenu za Krásné zelené oči, v roce 2009 na Mezinárodní Man Bookerovu cenu za dlouhodobý přínos světové literatuře.
  |
„Festivalem AL90 se vracím k podstatě tohoto muže, k tomu, co měl rád, k tomu čím žil a co uměl,“ uvedla Eva Lustigová ke své motivaci ke vzniku programu AL90. Na programu se podílí i její bratr Pepi Lustig, Památník národního písemnictví, Židovské muzeum v Praze či kino Lucerna, kde se od 14. do 17. prosince uskuteční filmová přehlídka. Uvede slavné i méně známé filmové přepisy Lustigových děl. Mimo jiné 15. prosince nabídne první české uvedení dokumentárního filmu Terezín v režii Carlo di Carla, žáka slavného Michelangela Antonioniho. Na scénáři se podílel a ve filmu účinkuje Arnošt Lustig i Jiří Pavel.
Program AL90 uvede 8. prosince v Divadle Minor premiéru divadelního představení Láska a tělo podle stejnojmenné Lustigovy novely. Na 20. prosince je připravena pražská premiéra inscenace Jak daleko je daleko: Léto Ludvíčka Adlera na motivy Lustigovy novely Zloděj kufrů. Odehraje se v synagoze na Palmovce. Kniha Krásně jsem si početl, kterou vydává Mladá fronta ve spolupráci s Památníkem národního písemnictvím, je koncipovaná jako kronika života Arnošta Lustiga a jeho rodiny po odchodu do exilu v roce 1968. Je svědectvím o síle lidských a rodinných pout, lásky a přátelství v těžkých dobách. Korespondence a vzpomínky jsou i svědectvím o komunistických mocenských praktikách a zásazích do životů jednotlivců a rodin.
