Uměleckoprůmyslové muzeum není zdaleka jedinou českou institucí, která se v posledních letech stala dějištěm krádeže. K největší a mediálně nejzajímavější loupeži došlo 6. května 1991, kdy byly ze sbírky francouzského umění Národní galerie ve Šternberském paláci odcizeny obrazy Pabla Picassa. Pětičlenný gang v čele s třiačtyřicetiletým držitelem titulu RSDr. z Prahy pronikl v časných ranních hodinách do prostor galerie a odešel se čtyřmi obrazy (Přístav v Cadaqués, Mandolína a sklenice pernodu, Stůl s pohárem, Absint a karty).
Krádež Drtikolovy fotografie |
Zloději postupovali přes zahradu Šternberského paláce, kde kamennou zahradní lavičkou vyrazili zadní vchod. Zločin jim usnadnila skutečnost, že Jelení příkop pod zahradou nebyl v té době hlídán.
Policii se podařilo obrazy po dvou měsících vypátrat. První tři byly nalezeny v jednom pražském bytě, čtvrtý – i s oním doktorem politických věd – zadržela o něco později městská policie v německém Bayreuthu. Zloděj tu nabízel obraz k prodeji.
V době krádeže fungovalo ve Šternberském paláci elektronické signalizační zařízení instalované přední švýcarskou firmou, které násilné vniknutí do budovy ihned ohlásilo. Zloději přesto stačili uprchnout. Právě rychlost provedení bývá klíčem k úspěšné loupeži – v takovém případě totiž nestačí ani poplašná signalizace. Policie a strážní jednoduše nedorazí včas.
Pablo Picasso patří mezi zloději k nejvyhledávanějším umělcům. Jeho plátna ukradli kdysi také z pražské Národní galerie.
K velké ztráte došlo v roce 2001 v Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově.
"Celá ta anabáze mi určitě vzala několik let života," říká dnes spoluzakladatelka muzea Hana Jirmusová. V roce 2001, dva dny po útoku na New York, opět těsně před zavírací dobou, jeden z návštěvníků ukradl ze zdejší expozice olejomalbu na dřevě od Egona Schieleho z roku 1912 s názvem Louka, kostel a domy. Dílo mělo muzeum zapůjčené z New Yorku.
Olejomalba na dřevě s názvem Louka, kostel a domy od Egona Schieleho byla ukradena z krumlovského Egon Schiele Art centra. Ztráta obrazu zapůjčeného z USA muzeum málem zlikvidovala.
"Když jsem ve čtyři ráno na chodbě policejní služebny pochopila, že mi obraz nikdo obratem nevrátí, vytočila jsem poprvé New York – spojení pochopitelně nefungovalo, vyzkoušela jsem další čísla, na jednom byl záznamník, nezbývalo mi než nechat jen vzkaz..." vzpomíná Hana Jirmusová na dramatickou dobu, do které krádež zapadla. "Vypsala jsem odměnu sto tisíc korun, se stejnou částkou se přidalo město Český Krumlov," vzpomíná.
Marně. Obraz se podařilo české policii vypátrat a zabavit až v polovině listopadu 2003.
"Podobné krádeže se čas od času stávají i v těch nejlépe zajištěných muzeích a galeriích. A já vím, jak je těžké nevnímat krádež jako osobní selhání a najít chuť a sílu pokračovat v práci. Přeju všem, komu se podobná tragédie přihodí, brzké nalezení díla, prostě šťastný konec," rekapituluje dnes Hana Jirmusová.
Nakonec i Aféra Thomase Crowna měla happy end – ještě větším dobrodružstvím než obraz ukradnout se totiž pro amerického boháče
Příběhy další ukradených umělecký děl čtěte v magazínu Pátek LN.
