19. dubna 2018 6:25 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Patriot, co se stihl vzdát amerického občanství. Jak se za 80 let vyvinul legendární Superman

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
18. dubna 1938 vyšel první komiks se Supermanem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy 18. dubna 1938 vyšel první komiks se Supermanem. | foto: DC Comics

PRAHA Americký hrdina i odpůrce establishmentu. Za 80 let si asi nejikoničtější superhrdina všech dob, Superman, prošel mnohým. Jak přežil déle než tři čtvrtě století příběh o samozvaném zachránci se zdviženou pěstí, který nad hlavu zvedá auta a v civilu se schovává za brýle s tlustými obroučkami a masku neobratnosti? Do jeho bleděmodrých šponovek se kromě vypracovaného svalstva totiž vecpaly i obavy, naděje a touhy doby, a to v jejich nejprostší a zároveň nejsilnější formě.

Osud imigranta ze zničené planety Krypton, kterého adoptují farmáři z amerického Kansasu, aby následně bojoval za „pravdu, spravedlnost a americké způsoby“ ve fiktivním městě Metropolis a schovával se za novinářskou masku Clarka Kenta, zná v základní formě téměř každý. A byť se z dálky může zdát, že jde dnes o přežitý ideál založený na americké sebestřednosti, ve skutečnosti Superman během 80 let rostl se společenským vývojem a dnes poskytuje zajímavé okno do kolektivní kulturní historie.

Začátkem roku 1940 Superman vletěl do Evropy, kde právě zuřila válka. Okamžitě zajal Hitlera i Mussoliniho a postavil je před soud. Zdálo se, že je vyřešeno, když se však do druhé světové války zapojily Spojené státy, vydavatelům se tento přístup začal zdát nedůstojný.
V Crisis on Infinite Earths z roku 1986 zemře Supermanova sestřenice Kara. Na čas se z něj tak opět stane jediný přeživší destrukce Kryptonu.

Premiéru měl Superman v Action Comics #1, a to v dubnu 1938. Tehdy stálo jedno číslo deset centů (přibližně 2 koruny) - jeho hodnota s růstem popularity Muže z oceli však nabobtnala. A to na neuvěřitelných 3,2 milionu dolarů (zhruba 66 milionů korun), za které se v roce 2014 prodal zatím poslední kousek, který se objevil na trhu.

Hrdina, kterého stvořili spisovatel Jerry Siegel a ilustrátor Joe Shuster (aby se pak po celý život s vydavatelem DC Comics hádali o to, komu náleží jaký finanční podíl z komiksů i následujících rádiových pořadů, seriálů či filmů), rozhodně nebyl americkým vzorňákem, za kterého je dnes často považován.

Superman totiž začínal bojem s korupcí, politiky, ropnými magnáty i vězeňským systémem. Už ve svém druhém dobrodružství například narazil na vojáka, který mučil svého zajatce - a bez váhání s ním hodil jako s oštěpem. To, že vojáka nejspíš usmrtil, mu v jeho začátcích žádné problémy nedělalo.

Krom toho byl například i tahounem v řadě společenskopolitických kampaní, které se opíraly do establishmentu - například, když unesl zkorumpovaného starostu, který se nezajímal o problémy svého města, a za kotník ho držel z okna městské márnice, aby se byl nucen dívat na oběti jeho neochoty řešit tamní tristní infrastrukturu a nedodržování silničních zákonů.

Slavný je i osmý díl Action Comics, kde pro změnu Superman konfontuje mladistvé členy gangu s tím, že jejich delikvenství není zcela jejich chybou a poté, co zjistí, že za stav jejich čtvrti může vláda, slíbí jim, že jejich domov zbaví zločinnosti.

Patriotská léta a vzorný občan

Začátkem roku 1940 Superman vletěl do Evropy, kde právě zuřila válka. Okamžitě zajal Hitlera i Mussoliniho a postavil je před soud. Zdálo se, že je vyřešeno, když se však do druhé světové války zapojily Spojené státy, vydavatelům se tento přístup začal zdát nedůstojný. Mohl by prý zlehčovat oběti, které na frontách přinášeli reální američtí hrdinové - ti mimochodem i v zámoří supermanovské komiksy odebírali ve velkém - a tak po zbytek války zůstal na území USA, kde oficiálně skončily jeho dny rané rebelie proti systému.

Začátkem roku 1940 Superman vletěl do Evropy, kde právě zuřila válka. Okamžitě zajal Hitlera i Mussoliniho a postavil je před soud. Zdálo se, že je vyřešeno, když se však do druhé světové války zapojily Spojené státy, vydavatelům se tento přístup začal zdát nedůstojný.

Začátkem roku 1940 Superman vletěl do Evropy, kde právě zuřila válka. Okamžitě zajal Hitlera i Mussoliniho a postavil je před soud. Zdálo se, že je vyřešeno, když se však do druhé světové války zapojily Spojené státy, vydavatelům se tento přístup začal zdát nedůstojný.

V rádiovém pořadu Superman producenti poprvé přišli s jeho dnes známým sloganem, podle kterého brání nejen pravdu a spravedlnost, ale také americké způsoby. Komiksy byly v té době plné vlajek, hrdých vojáků a bělohlavých orlů. 

S koncem druhé světové války, po americkém shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, se Superman začal rozhlížet po jiných zloduších. Když se vojáci začali vracet domů a zakládali rodiny, příběhy Muže z oceli nabíraly komornějšího rozměru, rozvíjel se zejména jeho romantický příběh s novinářkou Lois Lanovou. V padesátých letech se po vzoru nového seriálu potýkal například s bankovními loupežemi a pouličním zločinem.

Válka měla vliv i na jednu ze supermanových dnes velice typických charakteristik, tedy původ jeho sil. Ten byl v začátcích odůvodňován tím, že Kryptoňané byli určitou super-rasou, což byli jeho židovští tvůrci nuceni změnit. Nadpřirozenou sílu od té doby Superman čerpal ze Slunce.

V šedesátých letech si vydavatelský dům DC Comics se Supermanem poněkud nevěděl rady. V porovnání s mladším Marvelem, který nabízel lidské hrdiny s dysfunkčními rodinami a milostnými problémy, začal být Superman považován za konzervativního. To, co fungovalo po válce, teď již čtenáře začínalo nudit, a nepomáhalo ani to, že autoři měli problémy vypořádat se se stále rostoucím arzenálem superschopností, které se na něj postupem let nabalily a udělali jej téměř nepřemožitelným.

Přerod Supermana ve vzorného občana, který následuje státní přání, je nová verze příběbu, ve kterém jde o záchranu mladých delikventů. Zmizel z ní totiž kritický aspekt, a Superman okolí vyčistí „na žádost starosty“.

Krize a přepsání multiverzu

Ke kořenům Supermana táhl zejména první moderní supermanovský film, a to snímek Superman s Christopherem Reevem z roku 1978, který učaroval celé generaci a přitáhl nové fanoušky. DC vesmír se však v té době začínal hroutit pod jiným problémem, a to komplikovaností svého vesmíru.

Od roku 1961 totiž začal vydavatelský dům pracovat s konceptem alternativních realit (šlo typicky o DC hrdiny z různých ér či restartů), které se v některých příbězích mohou potkávat a ovlivňovat. Pro DC vesmír je dnes typický takzvaný multiverz, tedy komplex 52 alternativních planet, které existují ve stejném prostoru a čase, ale vibrují na jemně odlišné frekvenci a dějí se na nich různé příběhy. V začátcích však nebyla pravidla jasná, a fanoušci i autoři se v ději ztráceli. Řád DC multiverz poprvé dostal v roce 1986, kdy v sérii Crisis on Infinite Earths došlo ke kompletnímu restartu celé série. A s tímto restartem se narodil i nový Superman.

V Crisis on Infinite Earths z roku 1986 zemře Supermanova sestřenice Kara. Na čas se z něj tak opět stane jediný přeživší destrukce Kryptonu.

V Crisis on Infinite Earths z roku 1986 zemře Supermanova sestřenice Kara. Na čas se z něj tak opět stane jediný přeživší destrukce Kryptonu.

Nový Superman, který se ze série zrodil, u kormidla DC vydržel rekordní dobu. Napsal a nakresil ho John Byrne, a šlo o Supermana, kterého dnes zná nejvíce lidí - ovšem s menší změnou. Superman Reaganovské doby totiž obrátil původní koncept Siegela a Schustera - Clark Kent bylo teď jeho pravým já, a Superman maska, která ho pomáhala chránit.

V devadesátých letech už komiksy nezdobily poličku každého správného amerického dítěte, o jejich prodej se však postarala jiná stálice tehdejší doby: totiž spekulativní bublina. Objevovaly se stovky obchodů, do kterých najížděli sběratelé a snažili se vystopovat, které z čísel jednou zaplatí za vysokou školu jejich ratolestí. Toho využilo i DC, když do médií v roce 1993 vypustilo informaci, že Superman v nadcházejícím čísle zemře. Vrhli se na něj miliony lidí a DC si polepšilo, nákupčím však nedošlo, že s takto rozsáhlým nákladem nikdy nepůjde o příliš hodnotné sběratelské kusy.

Superman se však se svou smrtí podle řady kritiků zlepšil a opět našel odvahu - a to v ději i ve svých příbězích. V řadě alternativních osudů například bojoval v americké občanské válce, narodil se v Rusku a vzal si svou dlouholetou lásku, Lois Lanovou.

Jednadvacáté století a alternativní Supermani

Oblak pochmurných devadesátých let Metropolis ještě nestihl opustit, když v 11. září 2001 došlo v Americe k teroristickému útoku, který otřásl tamní společností i celým světem. V supermanovském vesmíru se to promítlo do drsnější atmosféry a hrdiny, kterému se vrátilo trochu morální šedivosti. Stále s větší intenzitou se navíc množí dějové linky, které v DC vesmíru vycházejí vedle sebe, a tak si čtenáři mohou vybrat, zda chtějí Supermana, který stráží Metropolis, pere se s Batmanem, či Supermana, který protestuje v Teheránu.

Ve snímku Superman se vrací z roku 2006 se Muž z oceli rozhodne nechat Zemi svému osudu a vrátit se na Krypton, kde se marně snaží přesvědčit, že není posledním členem své rasy. Krom toho začal vycházet i seriál Smallville, který pokrýval pubertální léta Clarka Kenta - Supermana, který se ještě nenaučil létat.

V roce 2011 vyšlo již světoznámé výroční číslo, ve kterém se Superman zřekl svého amerického občanství. „Nebaví mě mít své činy posuzované jako nástroje americké politiky. Svět je příliš malý. Propojený,“ prohlásil tehdy před Spojenými národy. „Pravda, spravedlnost a americké způsoby - už to nestačí.“

  • 0Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!