PRVNÍ DOJMY: Sever prvním dílem neohromil. Plochý scénář je chvílemi až nezáměrně parodický

Petr Svoboda (Jiří Mádl) je inženýr pracující na stavebním odboru radnice města Bílina. Když ale při cestě do práce najde u garáží zavražděnou mladou dívku, usmyslí si, že by rád pomohl s vyšetřováním. Kamarád Vítek ho stejně nenásilně verbuje k policii, tak proč by to nezkusil? Petr tak projde půlročním výcvikem a hned první dny v nové práci se ukáže, jak dokáže být horlivý. Zapojí se totiž s novou vervou do případu zavražděné dívky, kterou sám před půl rokem objevil a zdárně ho vyřeší. Proč to ale všechno nakonec působí jako komedie?

Samotné řešení případu je zmatečné. Policisté stále někam jezdí, s někým se zdraví, ničí vchodové dveře u paneláků (viz dále v článku) a hledají muže s bílou skvrnou na tváři. Šestákový román v seriálové podobě. Případ se dlouhou nikam nehne, aby byl usvědčující (a v praxi jediný) důkaz nalezen v trenýrkách v pračce (také viz dále v článku), kde by to navíc z logického hlediska nemělo co dělat. 

Pozoruhodné je i Svobodovo zvykání si na novou práci. Humorně působí scéna, kdy za ním uprostřed noci na Silvestra přijde policistka a přehnaně familiérně (jak dlouho se asi mohou znát, když je tam Svoboda nový?) mu oznámí, aby si on, poručík, náhodou nezapomněl otevřít okno, protože bude ohňostroj. A tak by se dalo pokračovat.

To, že se blíží důležitá dějová expozice, divák pozná tak, že se začne nadávat. Je patrné, že Petr Svoboda změní práci, protože ta jeho současná ho „hrozně se*e“ (jeho vlastní slova). Nejdůležitější předmět doličný prvního případu je nalezen v „pos*aných trenýrkách“ (slova jednoho z policistů, který navíc ráčkuje). Je jasné, že policista Brázdil vykopne vchodové dveře paneláku (!), když směrem ke zvonkům prohlásí něco ve smyslu, že „ty zas*aný krámy stejně nikdy nefungujou“. Sever tímto způsobem vytváří situace, které nezáměrně působí jako parodie na žánr drsných detektivek. I kdyby tomu tak nebylo, hutnou a temnou detektivní atmosféru netvoří „s*aní“ na všechny možné způsoby. 

Divák má nakonec pocit, že se tvůrci shlédli v severských detektivkách natolik, že za každou cenu chtějí být stejně drsní jako jejich idolové. Ve stylu drsné skandinávské školy v Severu zvrací na policisty dokonce i mrtvoly (ano, taková scéna v prvním dílu opravdu je). Je tedy pravděpodobně jen otázkou času, kdy se z Mádlova detektiva stane notorický alkoholik s depresemi. 

Úplná tragédie to ale také není. Kamera chvílemi nabízí efektní záběry s téměř až geometrickou kompozicí. Herci jsou vhodně zvolení a s daným scénářem aktivně pracují, ačkoliv ani oni z něj zázraky vykřesat nemohou. Působivý je Štěpán Benoni v roli bodrého policisty „ze sousedství“ nebo Eliška Křenková v roli ustarané matky, která jí překvapivě i přes nízký věk sedla. 

Tvůrci seriálu i na tiskové konferenci avizovali, že první díl není to, co Sever charakterizuje. „Je to spíš takové psychologické drama,“ sdělil novinářům Robert Sedláček. Nakonec totiž nepůjde jen o kriminální případy, ale o to, že Mádlův Svoboda šlápne mocným na kuří oko a půjde mu o život. Doufejme tedy, že Sever v dalších dílech přidá. První díl se totiž opravdu nepovedl.