26. srpna 2017 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Kredenc. I cesta vlakem může být velké drama

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Na zastávce. Během jízdy motorákem čekají na cestující-diváky hororové příběhy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na zastávce. Během jízdy motorákem čekají na cestující-diváky hororové příběhy... | foto: KULT

Letní, „čundrácké“ cestovaní vlakem je příjemné. Člověk se dívá, jak za okny ubíhá krajina, a většinou nikam nespěchá. S kamarády si vypráví zábavné historky a těší se nejen na cílovou stanici, ale také z cesty. Spolek Kult – jmenovitě především producent Jan Kvasnička a režisér Filip Nuckolls – připravil letní vlakový projekt Kredenc, který přináší právě takovou radost z putování a malebné obrázky za okny.

Kredenc je také slangové označení pro hranatý motorák, který po Švestkové dráze mezi Lovosicemi a Mostem diváky-výletníky veze. Před premiérou se Filip Nuckolls vyznal z lásky k Českému středohoří a právě ono je tématem a hlavním obrazem Kredence.

Cestou z Lovosic, kterou provází přitažlivá průvodčí s poutavým hlasem (Anita Krausová), se diváci dozvědí fakta i umělecky licencované vyprávěnky o vlaku, dráze, o nesnadném soužití Čechů a Němců, o místním rodákovi Václavu Kaplíři ze Sulevic (nejstarším ze sedmadvaceti pánů popravených na pražském Staroměstském náměstí v roce 1621). A třeba také o pozdní lásce Goethově – Ulrice von Levetzow (tato pasáž byla Marií Stankovou a Zbyškem Humpolcem hrána – ve vlaku i na stanici, ale poněkud naivně a pateticky). A zazní také několik anekdot. Zkrátka, v jednom trampském kotlíku byl uvařen vydatný guláš.

To však kupodivu příliš nevadí, je přece dovoleno kdykoli se odpojit od kolektivní zábavy. Výstupy je dobré chápat jako vzpomínky, útržky z kronik a dobových pohlednic. Zaujmout mohou, ale nemusí.

Mrzutější ovšem je, když cestující z vlaku vypustí do krásného jabloňového sadu, a tam se nic pozoruhodného neudá. Nezachrání to ani fakt, že se jeden herec (opět Zbyšek Humpolec) projde kolem na chůdách. Spíš naopak.

Na zpáteční cestě je stěžejní balada Lenora G. A. Bürgera (v podstatě Erbenova Svatební košile s nedobrým koncem). Hororová atmosféra – které je docíleno svícením, líčením a perfektním vy užitím venkovního prostředí – připomněla všechny prožité stezky odvahy. A pak přichází opět humor, a dokonce písnička místního a nezapomenutelného Michala Tučného v žoviálním podání Jana Řezníčka.

Nedotažené nápady

Projekt Kredenc je teprve na startovní čáře, v dalších létech by se měl zdokonalovat. Je patrné, že by tvůrci na dokonalé rozžití motoráčku i okolní krajiny potřebovali více zdrojů – lidských a samozřejmě finančních.

Popravdě je vidět, kde se provedení ambiciózních plánů tvůrců pouze dotýká. Někdy by ovšem bylo lepší se nápadů zbavit, pokud je není možné adekvátně realizovat – takové je, bohužel, vystoupení členů parkurového kroužku při ZŠ Eliška v Ústí nad Labem. Malým divákům jistě udělají radost dvě obrovské loutky, ale i ty na své dokonalé využití zatím čekají...

Nakonec tak mnohem lépe působily dobře vybrané a napsané „rozhlasové“ části, kdy se diváci dozvěděli zajímavosti o okolí a přitom mohli sledovat hbité srnky, ušaté zajíce, obrovské dýně a odvrácené slunečnice za okny. Není to marná cesta, jen má vysněný cíl ještě pár kilometrů před sebou.

Spolek Kult: Kredenc

Scénář a režie: Filip Nuckolls

Hudba: Dan Fikejz

Loutky: Lukáš Kuchinka, Jan Bažant

Ilustrace: Aneta Bendáková

Premiéra 16. srpna 2017 (reprízy 24.–31. srpna, 1. a 2. září), vlak vyjíždí z Lovosic

Lenka Dombrovská, divadelní kritička
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz