21. května 2018 12:29 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

GLOSA: Sierra Hullová nejen předvedla virtuozitu, ale hrála také hudbu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Sierra Hull a Ethan Jodziewicz (ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sierra Hull a Ethan Jodziewicz (ilustrační snímek) | foto: No Depression

V pátek v jabloneckém Eurocentru koncertovala americká mandolinistka, zpěvačka a písničkářka Sierra Hullová.

Pravidelným čtenářům lidovek.cz ji snad není třeba představovat, nedávno jsme s ní přinesli na našich stránkách rozhovor (najdete zde). Pro čtenáře nepravidelné stručně uvádím, že se jedná o dívku, která se stala hvězdou už v dětském věku. Začínala s ortodoxním bluegrassem, dlouho nad ní držela ochrannou ruku hlavní současná exponentka tohoto žánru Alison Kraussová.

Na posledním albu, jež pro ni předloni produkovala další globální hvězda, banjista Béla Fleck, se však od striktní podoby bluegrassu odrazila k nadžánrovému, a dalo by se říci vlastně alternativnímu písničkářství. Většinu této desky, nazvané Weighted Mind, natočila jen v duu s kontrabasistou Ethanem Jodziewiczem. A právě v této komorní sestavě přijela i k nám.

Koncert to byl jedním slovem parádní. Prim hrály samozřejmě písničky ze jmenovaného alba, v nichž se neobvyklými harmoniemi proplétají silné melodie, které přes svoji introvertnost hravě utáhly i poměrně velký sál Eurocentra. Dvojice je proložila bluegrassovou klasikou, hranou dokonce na přání informovaného publika, několika popovými coververzemi. Přídavek duo zakončilo bachovskými variacemi s nástroji odpojenými od aparatury a pro rozsvícený sál.

Z hráčské virtuozity obou protagonistů šla hlava kolem. V případě Hullové se to týkalo „klasické“ mandolíny, její elektrifikované sestry (“mandocaster“) nebo o něco větší a zvukově hlubší mandoly.

Co ale bylo nejpodstatnější: kromě předvedení superrychlých běhů prstů po strunách se Hullové i Jodziewiczovi do jejich projevu vešla nezměrná spousta hudby. Ani vteřinu nešlo o planou exhibici, o muzikantský „tělocvik“, k němuž se často uchyluje spousta hudebníků všech žánrů (kadeti jsou na to jak leckteří bluegrassoví hráči, tak například i mnozí rockoví či bluesoví kytaristé).

Netřeba nad tím koumat, rozdíl mezi pouhým předváděním techniky a skutečnou hudbou pozná snadno každý: to první totiž po pár minutách unaví a za další chvilku znudí. Ale ta hodina a třičtvrtě ve společnosti Sierry Hullové a jejího kolegy utekla, než bys řekl švec.

  • 0Diskuse


Ondřej Bezr

Autor

Ondřej Bezrondrej.bezr@lidovky.czČlánky