3. prosince 2018 15:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Bez kabelů bychom nedělali kravál, říkají Tata Bojs na výstavě ke třicetinám

Tata Bojs | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tata Bojs | foto: Salim Issa

Kapela Tata Bojs letos slaví třicáté výročí založení. Součástí oslav je i výstava v Centru současného umění DOX s názvem TATA 30JS. Je stejně hravá jako hudba kapely. Potrvá do 4. března příštího roku.

Uvědomit si a přijmout, že třicítku slaví kapela, která se dodnes – přes množství skvělých a v pravém slova smyslu uměleckých projektů, jež má za sebou – projevuje mírně puberťácky, je vlastně docela těžké. Pomůže připomínka, že základní dvojice Milan Cais řečený Bublajs a Marek Huňát alias Mardoša založili skupinu už na základní škole.

Milan Cais: Vir (Nanoalbum)
Milan Cais: Tátomam

Tata Bojs mají velkou výhodu v tom, že Milan Cais, jinak bubeník a hlavní zpěvák kapely, je zároveň aktivní akademicky vzdělaný výtvarník. Proto je odjakživa jejich hudba, zejména po stránce živé prezentace, úzce propojena s vizualitou, s výtvarným uměním. Vzato z tohoto úhlu pohledu tedy není fakt, že kapela slaví své výročí výstavou v podstatě výtvarnou, žádné překvapení.

Pět set metrů čtverečních

„Model Hard Rock Café byl zapovězen,“ uvedl Cais při čtvrteční komentované prohlídce pro novináře hned u vstupu. V narážce na světovou síť restaurací vyzdobených (údajnými) artefakty rockové historie tím chtěl říct, že se Tata Bojs plánovitě chtěli vyhnout standardnímu modelu výstav o kapelách a hudebnících, na kterých bývají k vidění pouze hromady nástrojů, rukopisy písniček a záplava fotografií z koncertů.

Ne že by v DOXu takové předměty nebyly, Cais se svými kolegy se je ale vždycky snažili zasadit do nějakého neobvyklého kontextu nebo je alespoň učinit interaktivními. A tak si hned ve vstupní místnosti na objektu, který tvoří změť hudebních nástrojů a mikrofonů, to vše zapojené, může návštěvník vyzkoušet vlastní muzikantské schopnosti, stejně tak v dokonalé replice první zkušebny Tata Bojs „převezené“ ze sklepa domu Huňátových na Hanspaulce vyzkoušet první Caisovy bicí a první Mardošovu baskytaru.

A ve funkční nápodobě režie nahrávacího studia si zase může vyzkoušet, jakým by byl producentem, a zkusmo zmixovat několik písniček Tata Bojs, které zde hrají ve smyčce v digitálních stopách.

Úctyhodným prostorem o rozloze pěti set metrů čtverečních provází návštěvníka symbolicky změť propojených kabelů. „Bez nich bychom nemohli dělat kravál,“ okomentoval svérázný navigační systém Milan Cais.

V prostoru DOXu jsou v sympatickém chaosu dále rozmístěny například playlisty a plakáty mnoha koncertů Tata Bojs, pásky opravňující ke vstupu do zákulisí z festivalů, na kterých kapela hrála, kompletně všechny její hudební nosiče, nákresy scénických návrhů či stovky „selfíček“, která Mardoša s celou kapelou fotí po každém koncertu, a další memorabilie.

Technologickým vrcholem expozice je místnost, ve které si lze nasadit brýle a sluchátka a přenést se do virtuální reality. Tata Bojs natočili na několika různých místech svůj známý hit Jaro a přepínáním lze v reálném čase průběhu písně tato prostředí a verze písně měnit.

V rámci výstavy bude možné navštívit nejen její komentované prohlídky, ale i několik koncertů samotných Tata Bojs.

Ondřej Bezr

Autor

Ondřej Bezrondrej.bezr@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz