Čtvrtek 3. prosince 2020svátek má Svatoslav -5 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

V sázce je samotný zvyk chodit do kina, říká ředitel společnosti Aerofilms Ivo Anderle

Kino v čase pandemie. Strahovské autokino, jehož dramaturgii společnost... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kino v čase pandemie. Strahovské autokino, jehož dramaturgii společnost... | foto: AEROFILMS

Nechceme být spokojení, že ten rok dopadl jakžtakž, protože nám pomohl stát, říká ředitel společnosti Aerofilms Ivo Andrle a vysvětluje, proč je i pro artového distributora zásadně důležité, aby nepřestala fungovat komerční kina.

LN: Překvapilo vás, že situace na podzim znovu dospěla k zavírání kin, nebo jste s takovou variantou spíš počítali?
Přiznám se, že jsem jeden z mála lidí v této zemi, kteří se nehlásí k tomu, že by rozuměli epidemiím nebo hygieně, takže jsem si na to nějaký silný názor dělat nemohl. Samozřejmě v létě nikdo nemyslel na to, že nějaká epidemie existovala nebo že by mohla pokračovat. Ale je pravda, že když jsme plánovali podzimní premiéry, mí kolegové, kteří jsou uvědomělejší, říkali, že to může být všelijak, a byli jsme proto poměrně obezřetní. Podstatná věc také je, jak se chová filmový obor jako takový, a tam bylo dost patrné, že je to pořád spíš na brzdě, než že by se začaly rojit filmy nebo nové projekty, které by se na nás hrnuly.

LN: Z letní panelové debaty na téma přežití české audiovize, které jste se účastnil, vyplynulo, že jarní škody by za pomoci různých podpůrných programů asi šlo překonat. Že ale na podzim může jít opravdu do tuhého. Hrozí tedy už akutní nebezpečí?
Myslím si, že některé jednotlivé dílky audiovizuálního průmyslu už můžou začít hodně skřípat, a to pak není dobré pro ty ostatní. Kde to může skřípat hodně, jsou komerční kina ve vlastnictví nějakých větších mezinárodních celků. O nich už víme, že směřují k různým zavíráním nebo až krachům. To by bylo samozřejmě hodně špatné, protože tam se odehrává většina návštěv kina, to je ten válec, který točí koly třeba pro české filmy.

LN: Vás jako artového distributora by se potíže komerčních kin také dotkly?
Když zvoní hrana, tak se neptej, komu zvoní – zvoní tobě. My jsme různými způsoby navázaní, počínaje obecným zvykem chození do kina. Když se zásadně omezí nabídka, v časovém horizontu třeba už několika měsíců mnoho lidí přestane o takové možnosti vůbec uvažovat a zvyk, jak trávit volný čas, se přesune jinam, a to u všech typů diváků. Většina lidí neřeší, jestli vidí film v kině, nebo doma v televizi. Další věc je, že i my nabízíme filmy s přesahem do mainstreamu, jako byly třeba Zelená kniha nebo V síti, a ty dokážou dostat k patřičnému počtu diváků jenom multiplexy.

LN: Zmíněný dokument V síti měl na jaře skvělý nástup, pak ale přišlo uzavření kin. Jak to s ním bylo dál?
Pokud je nějaký relativní vítěz tohoto roku, tak je to právě film V síti, který měl opravdu štěstí v neštěstí. Do kin byl uveden necelé dva týdny před jejich zavřením, okamžitě zazářil jako kometa, způsobil velký rozruch a diváci se na něj hrnuli, a potom najednou přišla stopka. V tu chvíli byli všichni zdrcení, že to takhle skončilo, ale on to konec nebyl.

 Hned po znovuotevření v květnu se ten film vrátil na plátna, a navíc prakticky neměl konkurenci, všechny velké komerční hity se odsunuly. Takže po té krizi měl ještě více diváků než před ní. Vedl si skvěle s výjimkou, která nás hodně mrzí, to byla školní představení, která na jaře odpadla téměř všechna. Bylo nachystáno obrovské turné po České republice za účasti tvůrců a hereček, teď na podzim jsme se pokusili to zopakovat, bohužel to nevyšlo ani napodruhé. Proto jsme přistoupili ke kroku, který teď zrovna spouštíme, a sice že budeme nabízet školám, jakmile otevřou, aby si ten film pouštěly přímo ve třídách prostřednictvím internetu a po každém takovém streamu bude následovat živá debata.

LN: I v těchto dnech ale bylo možné film V síti vidět v kině – konkrétně v autokině na Strahově. Jak se vám tahle alternativní distribuce osvědčila?
Na jaře to najednou vypadalo, že Praha bude mít asi padesát autokin. Pak se zjistilo, že je to poměrně drahý špás, a nadšení poněkud opadlo. My jsme se na Strahově dali dohromady s dalšími partnery a usilovali jsme o trochu dlouhodobější strategii, původně jsme chtěli fungovat do konce září, teď za dané situace pokračujeme dál a plánujeme tam už i nějaké vánoční akce. Ale není to pro nás výdělečná činnost, spíš zábava. Bez marketingového propojení s někým, kdo vám finančně pomůže a najde v tom i pro sebe nějakou výhodu, bychom to asi provozovat nechtěli a nemohli. Čistě z prodeje vstupenek to smysl nedává.

LN: A co další alternativní kanály, uvádění filmů na internetu?
To je samozřejmě zajímavější. Na jaře jsme byli v šoku z toho, že spousta lidí, kteří s námi spolupracují, najednou přijde o pracovní náplň, protože ta věc, kterou dělali a měli rádi, tedy předvádění filmů v kinech, najednou prostě není. Neuvěřitelně rychle padl nápad, pojďme ty filmy ukazovat alespoň online, a vytvořili jsme program Moje kino Live. Ten modeluje návštěvu kina, člověk si koupí vstupenku na daný čas, může se u toho bavit s ostatními lidmi, vidí třeba předfilm a tak dál.

Ukázalo se, že těch lidí, kteří zůstali bez své oblíbené hračky, je hodně. Nakonec se prodalo asi 15 tisíc vstupenek, což bylo skvělé, byť samozřejmě to není něco, co by ekonomicky vykompenzovalo provoz kin. Ale je tady jiný hodně důležitý motiv, a sice že ti lidé, o kterých jsem mluvil na začátku, kteří neměli najednou co dělat, dostali práci a agendu. Předháněli se v tom, kdo vypiluje jakou projekci, kina se střídala v jejich pořádání a najednou to vše nějak pookřálo.

Navíc se nám zdálo, že to může být zajímavé i dlouhodoběji, takže už od léta jsme začali projekt oživovat a starat se o to, aby byl využitelný, i když se do kina normálně dá chodit. A co čert nechtěl, teď je zase s kiny ámen a projekt běží každý den.

LN: Jak si za koronakrize vedla a vede vaše online půjčovna Aerovod?
To je naše hodně srdeční záležitost, od prvopočátků před nějakými pěti šesti lety se z Aerovodu stal nepozorovaně poměrně pevný bod v našem aerofilmím vesmíru, který si už sám na sebe krásně vydělá a žije vlastním životem. Zrovna loni na podzim jsme přešli na nový software, spustili předplatné a některé další možnosti a prosinec 2019 byl náš do té doby nejlepší měsíc. A pak přišel jarní lockdown a jeho první měsíc ten rekord šestkrát překonal. 

Takže se ukázalo, že limity toho projektu jsou někde úplně jinde, než jsme si do té doby mysleli. Sice v létě se to zase trochu vrátilo zpátky, ale rozhodně ne na tu původní úroveň, celé se to posunulo někam úplně jinam. Teď jsme zase v situaci, kdy ta čísla rapidně rostou.

LN: Jak jste spokojený s různými formami podpory, které se vám a potažmo celé audiovizi dostává?
Na konkrétní záležitosti v této oblasti mám spíš kolegy, kteří se tomu věnují, nicméně mohu říci, že jakoukoliv podporu jsme čerpat mohli, jsme se čerpat pokusili a ledaskdy i úspěšně. Velmi pozitivní úlohu hraje Fond kinematografie, také proto, že se s námi intenzivně baví a není to jen nějaký úřad za zdí, ze kterého jednou za čas cosi vypadne. 

Stejně dobře zareagovaly i evropské peníze, organizace Europa Cinemas nám na jaře velice rychle zaplatila podporu, aniž by za to chtěla nějaké větší protiplnění než obvykle. Vůbec si myslím, že obor audiovize doma i v zahraničí ukázal, že umí táhnout za jeden provaz, nejen pokud jde o získávání podpory, ale vůbec o sdílení nějakých postojů, názorů, informací. Když se dívám na jiné nejmenované obory, často mi připadá, že je to tam mnohem víc rozhádané.

Díky souběhu všech různých věcí pro nás čistě materiálně tenhle rok asi nebude hodnocený tak špatně, ale vždycky si budeme říkat, co by mohlo být, kdyby korona nepřišla. Nechceme být spokojení, že ten rok dopadl jakžtakž, protože nám pomohl stát, to rozhodně ne.

IVO ANDRLE

Absolvoval obor zahraniční obchod na VŠE. Je spoluzakladatelem a ředitelem artové distribuční společnosti Aerofilms, jejíž aktivity korespondují s dramaturgií pražských artových kin Světozor, Aero a Bio Oko, Bia Central v Hradci Králové a brněnského kina Scala a jsou spjaty zejména s jejich provozem.

Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky

Proč je Eva Burešová tak hubená? Promluvit ji donutila Prachařová s anorexií

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Herečka Eva Burešová (27) se zastala Mariany Prachařové (26), která přiznala anorexii. Hvězda Slunečné je ale sama kost...

Měli lepší stroje Sověti, nebo Američané? O jednom neobyčejném souboji

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když autu dojde palivo těsně před čerpací stanicí, můžete ho k ní dotlačit. Ale co dělat, když se totéž stane letadlu...

Manažer postavil srub uprostřed chráněné oblasti. Tvrdí, že to je posed

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nejprve tvrdil lidem, že je to seník. Když se o jeho stavbu začaly zajímat úřady, prezentoval ji jako posed. Ve...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!