„Projekt reaguje na sílící islámofobii v České Republice a Německu. Protože je toto téma tak aktuální, považuji za důležité vyjádřit se prostřednictvím uměleckého díla a vést veřejnou diskuzi,“ vysvětluje Mandy Gehrt.
V knihách popisujících jejich putování Orientem nešetřili Zikmund a Hanzelka obdivem k hrdým a pohostinným obyvatelům, s nimiž se na svých cestách setkali. „Šejchové i ministři odcházejí, věčně nezůstávají ani králové a prezident. Zůstávají však Sálimové a Lajly.“ Právě tito obyčejní lidé se však dnes dávají do pohybu a opouštějí své domovy v důsledku toho, co Mezinárodní červený kříž popsal jako nejhorší humanitární krizi od konce 2. světové války.
Kurátorka Zuzana Štefková k tomu dodává: „Projekt Mandy Gehrt není jen apelem k solidaritě s lidmi, kteří se ocitli v tísni, ale evokuje i specificky českou historickou roli v oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Socialistické Československo považovalo Sýrii za strategického partnera a vyváželo do Sýrie stejně jako i do dalších arabských zemí zbraně. I ve světle těchto našich politických vazeb se dnešní odpor části české veřejnosti k přijímání uprchlíků a nezájem o osud těchto lidí jeví jako pokrytectví.“
Zikmundovi a Hanzelkovi se podařilo procestovat svět v době, kdy to bylo pro většinu lidí v tehdejším Československu nemožné. „Mandy Gehrt používá fotografie z doby, kdy mnozí občané východního bloku utíkali za hranice za lepším životem. Paradoxní je, že pro situaci současných utečenců existuje jen malé pochopení a to přesto, že mnohé vyhnala z jejich domovů válka,“ komentuje smysl díla kurátorka Lenka Kukurová.
Jako doprovodný program k výstavě proběhne dne 19. září diskuze o uprchlictví a situaci Syřanů v Čechách, organizovaná v rámci akce Zažít město jinak