Kuvajťané je přitom teprve loni v lednu nakoupili za tři miliardy dolarů.
PRAHA Fond s názvem Kuvajtská investiční správa (KIA) oznámil prodej amerických akcií v neděli s tím, že na transakci vydělal 1,1 miliardy dolarů, což znamená zisk ve výši 37 procent z původní investice. Počet akcií, které fond prodával, není znám. Kuvajťané neoznámili ani žádný plán na to, co chtějí se získanými penězi udělat. Odpověděli však svým kritikům, kterým se jejich investice do akcií amerických banky od počátku zajídaly.
Kuvajtský státní fond KIA spravuje státní podíly země, která je čtvrtým největším vývozcem ropy na světě. Jen loni investoval pět miliard dolarů do nákupů akcií Citigroup a Merrill Lynch, kterou od té doby ovládla Bank of America.
„Každý státní fond má své záměry a investiční plány, ale jedním z důvodů prodeje může být fakt, že situace ve Spojených státech se zlepšila a fond se prostě jen snaží vybrat zisk,“ řekl agentuře Reuters Naser al-Nafisi, který řídí kuvajtskou konzultační firmu Al Joman.
Hodnota majetku spravovaného fondem KIA klesla v posledních třech čtvrtletích roku 2008 o 31,58 miliardy dolarů. Na tom se podepsal hlavně prudký pád cen akcií v důsledku finanční a ekonomické krize. Ke konci loňského roku tak mělo portfolio KIA hodnotu zhruba sto třicet miliard dolarů. Od října loňského roku se kuvajtský fond snažil snižovat své investice v akciích světových firem a posiloval v portfoliu podíl hotovosti. O tom už loni v lednu informovali zástupci kuvajtské vlády. V květnu pak ministr financí Mustafa al Shamali prohlásil, že Kuvajt nebude v žádném případě snižovat podíl, který v portfoliu KIA tvoří americké dolary. Ministr to zdůvodňoval mimo jiné i tím, že fond musí splňovat pravidla kapitálového dohledu.
Podobně jako kuvajtský fond se letos v listopadu zachoval i katarský státní fond, který prodal polovinu svých akcií ve společnosti Volkswagen. Také Katar chtěl vydělat na oživení na akciových trzích a přinést do fondu hotové peníze. Z transakce přitom získal půl druhé miliardy eur na nové investice.
Státní fondy prodávají akcie proto, aby snížily svou angažovanost v rizikových investicích. Vycházejí tím vstříc i svým kritikům, kteří preferují jiné investiční strategie. Fondy ropných zemí jsou přitom zdrojem kapitálu pro velké globální společnosti, jakými jsou například i Citigroup či Morgan Stanley. Těm pomáhají překonat složité období v době velkých ztrát.
Analytici také upozorňují, že současné prodeje akcií, na nichž fondy slušně vydělaly, jsou dobrým signálem pro celý trh. „Když dokážete vydělat tak velké peníze v době krize, je to pozitivní signál i pro ostatní investory,“ řekl agentuře Bloomberg M. R. Raghu z investiční banky Kuwait Financial Center.
Příští rok bude rokem stabilizace Jen kuvajtský fond KIA, singapurský Temasek Holdings a China Investment Corp. pomohly americkým bankám získat 200 miliard dolarů v novém kapitálu. KIA a Temasek například drželi podíl ve společnosti Merrill Lynch, když její akcie spadly o 35 procent.
Dalším „státním investorem“ v americké Citigroup je saúdskoarabský princ Alwalee bin Talal. Podíl si ponechal navzdory propadu ceny akcií Citi o 88 procent v uplynulých dvou letech. Alwaleed je jedním z hlavním investorů v Citigroup už od počátku 90. let, kdy banku pomohl zachránit, když se ocitla na pokraji krachu. Podle svých slov pořád věří v její světlou budoucnost. Rok 2010 podle něj bude rokem „stabilizace“.
