KARVINÁ/PRAHA Protestující neuspěli. U Karviné může vyrůst obří spalovna komunálních odpadů, v pořadí čtvrtá v republice. Ministerstvo životního prostředí po rok a čtvrt dlouhém jednání stavbu umožnilo. Podřízení ministryně Rut Bízkové ukončili posuzování dopadů záměru na životní prostředí – a byť souhlas podmínili splněním řady podmínek, vydali ho.
Spalovna KIC Odpady bude muset odpovídat platným evropským pravidlům na instalaci nejlepších dostupných technologií. Dalším požadavkem je, aby spaliny vedly do komína o výšce 120 metrů. A důležitý je i další bod: po spuštění spalovny musí následovat omezení provozu Teplárny Karviná nebo Teplárny ČSA tak, aby ve výsledku objem emisí na Karvinsku klesl.
Reakce zainteresovaných se rozcházejí. „Je to dobrá zpráva. Odsouhlasení studie vlivu na životní prostředí je podmínkou pro získání územního rozhodnutí – a jen s ním můžeme žádat o evropské dotace,“ řekl LN náměstek hejtmana Miroslav Novák. Z pětimiliardových nákladů chtějí z Operačního programu Životní prostředí získat přibližně čtyřicet procent, zbytek má dodat kraj a obce.
Naopak například Václav Gavlovský ze sdružení FrygatoEko hodlá protestovat. „Výrok nemáme v ruce, ale budeme uvažovat o žalobě. Ministerstvo mělo chránit zdraví lidí, místo toho umožní takovou stavbu,“ poznamenal. Tvrdí, že složení odpadu, které do spalovny půjde, neodpovídá tomu, co posuzovali ministerští úředníci.
Ministerstvo se muselo vyrovnat i s výhradami měst, která stavbu iniciovala. Právě kvůli připomínkám Karviné povolení obsahuje pokyn k utlumení provozu tepláren. „To by mohla být alespoň trošku dobrá zpráva, ale text jsem zatím neměl možnost prostudovat,“ říká starosta Stonavy na Karvinsku Ondřej Feber. Ten, stejně jako například Hnutí Duha či sdružení Arnika, požadoval úplné zablokování projektu. S argumenty ale neuspěli.
Pokud společnost KIC Odpady získá evropskou dotaci, měl by finální projekt vzniknout v příštím roce. Ve hře jsou zatím dvě varianty – první počítá s vyšší výrobou elektřiny, druhá naopak upřednostňuje výrobu tepla. Uvedení do provozu je reálné v roce 2015.
Spalovnu přitom původně i ministerstvo životního prostředí odmítalo. Jeho někdejší šéf Martin Bursík označil projekt za špatně připravený. Kromě propracovaného systému třídění podle jeho stanoviska v projektu chyběla kompostárna nebo bioplynová stanice.
To již ale města, která o stavbu usilují, dořešila. Politici z Moravskoslezského kraje plán podporují podobně intenzivně jako dopravní investice v kraji a snahy o zlepšení ovzduší v něm. Některé skládky odpadů už totiž jsou téměř plné.
***
NOVÁ SPALOVNA
Kapacita: 190 tisíc tun odpadu ročně Spalovna za pět miliard korun má vyrůst v areálu bývalého karvinského dolu Barbora. Ročně má spálit až 190 tisíc tun domovního odpadu. O jejím vzniku odborníci v regionu mluví od konce 90. let. V roce 2005 podepsali memorandum o spolupráci při budování spalovny zástupci Moravskoslezského kraje a pěti měst – Ostravy, Opavy, Karviné, Havířova a Frýdku-Místku. Následně založili také společnost KIC Odpady. V tuzemsku podobné velké spalovny fungují jen v Brně, Liberci a v Praze.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
