Jednokomorová kyperská Sněmovna reprezentantů smlouvu podle očekávání schválila výraznou většinou. Pro se vyslovilo 31 poslanců, 17 jich bylo proti.
Evropská unie se po neúspěšném irském referendu dostala do velice svízelné situace. Z Bruselu, ale i z Francie, která nyní "sedmadvacítce" předsedá, ale zní v podstatě unisono hlas, že i přes irské "ne" by se mělo v procesu ratifikace pokračovat.
Zastánci lisabonské smlouvy se totiž domnívají, že pokud zůstane Irsko nakonec ve svém odporu ke smlouvě osamoceno, zvětší se šance, že tamní politici vymyslí, jak zařídit, aby byla schválena i Irskem. O možnostech
"nápravy" se ale nikdo příliš nerozšiřuje.
Mohlo by se například opakovat referendum podobně jako při hlasování o Smlouvě o EU z Nice - v roce 2001 ji irští voliči odmítli, v opakovaném referendu v roce 2002 přijali.
Oponenti tohoto postupu ovšem namítají, že není demokratický, když nutí lidi hlasovat tak dlouho, dokud nerozhodnout podle vůle zadavatele. Vrásky na čele ale Francouzům dělají i další země, kde se proces ratifikace smlouvy zastavil.
Klaus: Smlouva je mrtvá
V Německu sice dokument schválil parlament, ale ještě ho nepodepsal prezident, který čeká na vyjádření ústavního soudu. Na názor ústavního soudu se čeká i v Česku, čeští zákonodárci ale budou o smlouvě hlasovat teprve poté, co soud zveřejní svůj nález. Velkou neznámou je navíc i to, jak by se v případě schválení smlouvy zachoval prezident Václav Klaus. Ten totiž jako jediný z evropských vrcholných politiků smlouvu veřejně označil za mrtvou.
Na podpis prezidenta smlouva čeká také v Polsku. Lech Kaczyňski dokument zatím podepsat odmítl a řekl, že tak učiní pouze v případě, že se smlouvou vysloví souhlas i Irové.
Celkem zatím lisabonskou smlouvu schválili zákonodárci ve 20 zemích, někde ovšem ještě k ratifikaci chybí podpis prezidenta, což je případ Polska či Německa. Smlouvu odsouhlasila též jedna komora parlamentu v Nizozemsku a Španělsku a obě komory v Belgii, kde ale chybí souhlas několika regionálních parlamentů. Hlasování se zatím nekonalo v Itálii a Švédsku.
Evropská unie se po neúspěšném irském referendu dostala do velice svízelné situace. Z Bruselu, ale i z Francie, která nyní "sedmadvacítce" předsedá, ale zní v podstatě unisono hlas, že i přes irské "ne" by se mělo v procesu ratifikace pokračovat.
|
Zastánci Lisabonské smlouvy se domnívají, že pokud zůstane Irsko
"nápravy" se ale nikdo příliš nerozšiřuje.
Mohlo by se například opakovat referendum podobně jako při hlasování o Smlouvě o EU z Nice - v roce 2001 ji irští voliči odmítli, v opakovaném referendu v roce 2002 přijali.
Oponenti tohoto postupu ovšem namítají, že není demokratický, když nutí lidi hlasovat tak dlouho, dokud nerozhodnout podle vůle zadavatele. Vrásky na čele ale Francouzům dělají i další země, kde se proces ratifikace smlouvy zastavil.
Klaus: Smlouva je mrtvá
V Německu sice dokument schválil parlament, ale ještě ho nepodepsal prezident, který čeká na vyjádření ústavního soudu. Na názor ústavního soudu se čeká i v Česku, čeští zákonodárci ale budou o smlouvě hlasovat teprve poté, co soud zveřejní svůj nález. Velkou neznámou je navíc i to, jak by se v případě schválení smlouvy zachoval prezident Václav Klaus. Ten totiž jako jediný z evropských vrcholných politiků smlouvu veřejně označil za mrtvou.
Na podpis prezidenta smlouva čeká také v Polsku. Lech Kaczyňski dokument zatím podepsat odmítl a řekl, že tak učiní pouze v případě, že se smlouvou vysloví souhlas i Irové.
Celkem zatím lisabonskou smlouvu schválili zákonodárci ve 20 zemích, někde ovšem ještě k ratifikaci chybí podpis prezidenta, což je případ Polska či Německa. Smlouvu odsouhlasila též jedna komora parlamentu v Nizozemsku a Španělsku a obě komory v Belgii, kde ale chybí souhlas několika regionálních parlamentů. Hlasování se zatím nekonalo v Itálii a Švédsku.
