Podle autora ale o retrospektivní výstavu jeho otce nejde. "Jeho sochy jsou pro mě materiálem, přetvářím je výrazně, chladnokrevně, ale zároveň s citem," řekl Lang. Podle něj by tak dílo jeho otce mohla v site-specific instalaci zastoupit tvorba prakticky jakéhokoliv výtvarníka té doby.
"Otcovo dílo v mém pojetí by mělo návštěvníkům evokovat historii naší země, zejména pak uměleckou šeď 50. a 60. let," řekl Lang.
Pokud budou diváci vnímaví, výstavu rozklíčují
Výhrady, že by instalace mohla být pro diváky na první pohled příliš složitá, autor odmítá. "Jsem si jistého rizika vědom, ale pokud divák bude jen trochu vnímavý, výstavu rozklíčuje," uvedl Lang.
Zvolení Dominika Langa jako reprezentanta současné výtvarné scény v Česku a na Slovensku ale provázely komplikace. Langův projekt sice pro benátské bienále doporučila odborná komise ustavená Národní galerií (NG), její ředitel Milan Knížák ale rozhodnutí komise nerespektoval a dal přednost projektu jiných umělců, trojici Vasil Artamonov, Alexej Klyuykov a Pavel Sterec. Ti ale na protest proti takovému postupu účast na prestižním bienále odmítli.
Problémy s Národní galerií
Proti Knížákovu rozhodnutí se zvedla vlna protestu umělců a historiků umění. Ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09) poté 6. prosince rozhodl o tom, že na bienále pojede Lang a že organizaci bienále a odpovědnost za výběr umělců převezme do budoucna ministerstvo kultury.
"O reprezentaci na bienále by měla rozhodovat odborná komise, ne vyhraněný umělec," prohlásil Besser s tím, že v platnost už vešla i příslušná legislativní změna. Nadále se tak na přípravách českého a slovenského zastoupení na bienále budou podílet jen ministerstva kultury České a Slovenské republiky a Slovenská národní galerie.
Peripetie ohledně svého zvolení Lang očekával. "Vím, v jakém stavu nyní NG je a jaké zastává ústy svého ředitele názory. Nepopírám ale, že odmítnutí mi nebylo líto."
