* LN V čem vidíte rizika při paralelních prodejích léků do zahraničí?
Paralelní importy a exporty nejsou z pohledu lékárníků v běžných lékárnách samy o sobě žádný problém. Rizika ale v sobě mají. Potíž může nastat v případě, když někdo paralelně vyváží ve větším, přežene to a z České republiky odveze veškerou zásobu léku na nějaké období. Pak pro lékárníky a pacienty u nás nezbude. To se týká hlavně léků od firem, které sem dovážejí omezené množství léčiva. Vypočítávají ho třeba z dosavadních prodejů nebo počtu pacientů. To se stává. Firmy pochopitelně reagují na paralelní vývoz a brání se mu, směřují sem jenom určitý počet balení. Může to tedy být problém, který je ale způsobený spíš obrannou reakcí výrobců než samotným paralelním vývozem jako takovým.
* LN Už se stalo, že kvůli paralelnímu vývozu nebyl lék v Česku dostupný?
Určitě, jsou výpadky, které pozná i pacient. Není to běžné, ale někdy dodávky vypadnou na měsíc. My pak nemáme, kde ty léky objednat. Stává se to na konci čtvrtletí.
* LN A co druhý směr, tedy když se k nám přiváží léky z ciziny?
Pak může vedle sebe v jedné lékárně být stejný přípravek ve dvou baleních - jeden v normální české krabičce a druhý v ruské nebo řecké s nalepeným českým textem a k tomu je vytištěný česky psaný příbalový leták. Tato dvě různá balení mohou přijít do lékárny v rozmezí několika dnů. Samozřejmě to vyvolává otázky od pacientů, kterým musíme vysvětlovat, že lék sice má cizí krabičku, ale je naprosto v pořádku, není to padělek ani výrobek horší kvality. Krabička s potiskem v cizím jazyce sama o sobě prostě u některých pacientů vyvolává částečnou nedůvěru.
* LN Setkáváte se s tím v praxi?
Léky s cizojazyčnou krabičkou přichází z běžné distribuce. Stejné léčivo mohou dovážet různé firmy. Vše je legální. Třeba u vakcín se to při jejich aktuálním nedostatku stává poměrně běžně. Stát může udělit u vakcín i výjimku. Pak nemusí být na balení ani český text. Běžně žádná výjimka není, ale řešení je na cizojazyčnou krabičku nalepit český text. Zádrhel je, když s tím pacient nesouhlasí a takový lék nechce.
* LN Lékárny samy žádají o povolení k distribuci. Jak to souvisí s prací lékárníka?
Povolení sice bývá vztaženo na konkrétní lékárnu, většinou si ho ale nevyřizuje lékárník. Často jsou to právnické osoby, které tu lékárnu právě využívají na zprostředkování. Většinou to ale řeší spíš lékárna, která je majetkově spojena s několika jinými, a ten důvod je jiný. Přes lékárnu, která má distribuční povolení, nakoupí pro víc najednou a tím získají zajímavější ceny, vyjednají si slevu. Pak si to přeprodají do dalších lékáren. Není to vše směřované k paralelnímu obchodu. Když si z toho někdo opravdu dělá výnosný obchod, s tím, že vyváží do zahraničí, myslím, že to většinou nejsou lékárníci. A pokud jsou to vzděláním farmaceuti, nepracují v lékárně, nemusí to být členové komory. Existují i takoví, kteří distribuují léky bez povolení. To by měl kontrolovat lékový ústav.
