„Nemocnice a kliniky podporované Lékaři bez hranic přijaly za pouhých pět dnů, od 18. do 23. února, přes 2500 raněných. Za stejnou dobu zemřelo více než 520 lidí,“ uvedla organizace Lékaři bez hranic. Dodala, že mrtvých je pravděpodobně více, neboť ne všechna zařízení jsou schopna hlásit aktuální stav. Mezi oběťmi jsou často ženy a děti, které jen v pátek tvořily 58 procent zraněných a 48 procent mrtvých.
Možnosti poskytování zdravotní péče ve východní Ghútě, ovládané různými ozbrojenými frakcemi a obléhané od roku 2013 vládními jednotkami, jsou podle Lékařů bez hranic téměř vyčerpané. Za poslední týden zasáhlo bombardování a ostřelování 13 zdravotnických středisek podporovaných touto organizací.
„Jako zdravotní sestra jsem pracovala v extrémně vyhrocených konfliktech. Proto mě ničí slyšet lékaře a zdravotní sestry ve východní Ghútě, jak říkají, že mají 100 zraněných pacientů a žádnou dostupnou nemocnici, protože tu poslední právě zničilo bombardování,“ uvedla Meinie Nicolaiová, výkonná ředitelka Lékařů bez hranic.
Pacienty ve východní Ghútě podle této organizace nelze převážet, protože silnice jsou poničené boji a řidiči se kvůli nebezpečné situaci bojí vyjíždět. Zdravotnický materiál buď zcela chybí, nebo je jeho množství omezeno. Pacientů je obrovské množství a zdravotníci jsou extrémně vyčerpaní. Nutná je proto humanitární pomoc, kterou má umožnit právě příměří požadované Radou bezpečnosti OSN.
Jak rychle ale bude klid zbraní zahájen, zatím není jasné. Například ruský zástupce při OSN Vasilij Něbenzja v sobotu řekl, že dosáhnout okamžitého příměří v Sýrii nelze, pokud mezi znepřátelenými stranami nebudou uzavřeny „konkrétní dohody“.
Příměří se také podle rezoluce nemá vztahovat na teroristické skupiny, za něž ale syrská vláda a její spojenec Rusko považují i některé povstalecké skupiny podporované Západem.
