S léky se plýtvá a někdy se předpisují zbytečně. To však není hlavní důvod, proč náklady na ně tolik rostou. Vinen je vědecký pokrok. Žaludeční vřed už se neléčí amputací části žaludku. Dnes se užívají inhibitory protonové pumpy. Lidé, kteří dříve umírali na infarkt myokardu nebo na mozkovou mrtvici, dnes užívají antihypertenziva. Mají srdce, mozek a žaludek v pořádku, ale užívají léky - často doživotně.
Depresivní pacient, který dříve dostal na psychiatrii elektrické šoky, dnes užívá antidepresiva, která mu vyhojila mozek. Narostly mu nové nervové buňky na místě těch, které mu zničil distres vyvolaný utrpením, ke kterému vede depresivní porucha. Léky užívá dál, aby se mu deprese nevrátila.
Jan Evangelista Purkyně je nejčastěji vzpomínán jako autor citátu, že lépe než nemoci léčit je nemocem předcházet. Dnešní medicína jeho odkaz plní značným dílem díky moderním lékům. Když někdo dostane anginu nebo žlučníkovou koliku, zpravidla se to vyléčí brzo a léky nestojí mnoho. Drahé jsou však léky, které předcházejí vážným následkům některých chorob a musí se užívat víceméně trvale.
Akutní krutou bolest na hrudníku, které se říkalo angina pectoris, bylo možné zmírnit nebo odstranit nitroglycerinem pod jazyk. S tím se dnes lékař nespokojí, ale hledá příčiny takové bolesti. Nejvážnější příčinou může být infarkt myokardu. Ten je často diagnostikován už rychlou záchrannou službou, pacient je hospitalizován na kardiologii a léčen třeba implantací stentu, který zajistí přívod krve do míst srdečního svalu, která by se jinak vyhojila jizvou a ta jizva by funkci srdce zhoršovala. Kardiochirurgický zákrok není levný, ale má pro přežití pacienta zásadní význam, jestliže po něm následuje farmakologická léčba, jejímž cílem je předejít novému infarktu. Sem patří léky proti vysokému krevnímu tlaku a léky snižující cholesterol v krvi.
Vysoké riziko je spojeno s diabetem, léčí se tedy diabetes. Podaříli se snížit krevní tlak a normalizovat koncentraci cukru v krvi, neznamená to, že se s podáváním léků přestane. Léky na snížení koncentrace cholesterolu, antihypertenziva, antidiabetika a léky znesnadňující srážejí krve, aby se předešlo ucpání cév, se podávají prakticky po celý život. Antidiabetika nedovolí, aby došlo ke gangréně, která často vedla k amputaci nohy. Léky snižující koncentraci cholesterolu předcházejí vzniku arteriosklerózy a tím i infarktu a cévních příhod mozkových.
V Americe spočítali, že ve srovnání s léty 1998-2000 klesl počet úmrtí na cévní a srdeční choroby o 40 %. U nás to bude podobné.
O autorovi| Oldřich Vinař, psychiatr
