Ptáci draví I
Při lovu spatříme dravce málokdy, při hledání kořisti poměrně často. Při určení konkrétního druhu pomůže silueta a styl letu.
Káně lesní poznáme podle širokých křídel, krátkého ocasu a poněkud „těžkopádného“ letu. Pro luňáka červeného je charakteristický hluboce vykrojený ocas. Krahujce obecného zase prozradí široká krátká křídla a dlouhý ocas. Podobnu siluetou se může pochlubit také jestřáb lesní. Protože je však velmi plachý, spatříme ho jen zřídka. Orla mořského charakterizuje klínovitě ukončený ocas a stejnoměrně široká křídla.
Káně lesní (Buteo buteo) Společně s poštolkou je nejhojnějším dravým ptákem v Česku a rozhodně nepatří mezi drobečky. Zavalité tělo dosahuje délky 46 až zhruba 58 centimetrů, rozpětí křídel kolísá mezi 110 až 135 centimetry.
Zbarvení je velmi rozmanité - od světlé až téměř po černou se skvrnami či pruhy v přední části. Hnízdí v lesích, obvykle na vyšším stromě, a to v blízkosti polí a luk, kde získává potravu. V otevřeném terénu loví hlavně hraboše a myši, občas vezme za vděk ještěrkou, menším ptákem i hmyzem. Do jídelníčku zařazuje i mršiny. V zimě často sedává na sloupech a stromech u silnic, kde sbírá dopravou usmrcené živočichy.
Luňák červený (Milvus milvus) Kriticky ohrožený dravec samotář se za tuhé zimy shlukuje do hejn. Délka těla se pohybuje mezi 60 a 70 centimetry, rozpětí křídel kolísá od 140 a 165 centimetrů. Jak napovídá druhové označení, je rezavě zbarvený se světlou hlavou a krkem, a to zejména u starších ptáků. Loví drobné savce, ptáky či ryby, značný podíl v jeho potravě však zaujímají mršiny, a dokonce i odpadky.
Vyhledává lesní porosty, často v blízkosti vodních ploch.
Když nastane dlouhá a tuhá zima, spojují se luňáci do skupin, hledají společně potravu a v hejnu také nocují.
Orel mořský (Haliaeetus albicilla)
Je největším dravým ptákem,
se kterým se můžeme u nás setkat. Délka jeho těla
se pohybuje mezi 76 a 92 centimetry a rozpětí křídel může činit až 2,5 metru. Zbarvuje se dohněda, dospělí ptáci mají bílý ocas a žlutý zobák. Pro mladé jedince je charakteristický černý zobák a skvrnité peří.
Orel se zabydluje v blízkosti vodních ploch a hnízdo buduje zpravidla na vysokých stromech. Svůj příbytek každoročně dostavuje, takže může dosáhnout obřích rozměrů. Loví ryby, ale také savce a ptáky,
nepohrdne ani mršinami.
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
Stratég a šikovný letec si dovede poradit i s kořistí o velikosti králíka.
Délka těla se pohybuje mezi 50 a 65 centimetry, rozpětí křídel od 90 až 125 centimetrů. Samec je zhruba o třetinu menší než samice. Svrchu je jestřáb tmavohnědý a šedohnědý, spodek má bílý s hustým tmavým vlnkováním. Nechybí mu silné, ostré drápy, které umožňují usmrtit kořist. Uchvacuje ji během letu nízko nad zemí či vegetací. Loví ptáky (holuby, vrány, ale i koroptve nebo bažanty) a savce do velikosti králíka.
Obývá lesy a dává přednost místům, kde je hustý porost střídají paseky, louky nebo pole.
Krahujec obecný (Accipiter nisus)
Přestože je poměrně drobný, patří mezi odvážné lovce. Délka těla se pohybuje mezi 30 až 40 centimetry, rozpětí křídel kolísá od 58 do 80 centimetrů, samice bývá zhruba o třetinu větší než samec. Krahujce jen tak nespatříme, zpravidla se ukrývá v křoví. Nad volnými prostranstvími létá nízko, téměř kopíruje terén, takže lehce uniká pozornosti.
Kořist si ho většinou všimne až v poslední chvíli. Nejprve ji tiše následuje a pak překvapí náhlým výpadem. Loví většinou drobné ptáky (vrabce, kosy, pěnkavy, sýkory), případně jejich mláďata. Bere za vděk i hmyzem nebo některými druhy žab. Žije v lesích, zvláště v jehličnatých.
V zimě se přesouvá
blíže k lidským sídlům, můžeme ho vidět v parcích nebo zahradách.
VÍTE, ŽE... Program 2000 slouží veřejnosti?
Lesníci jsou si velmi dobře vědomi, že les není jenom zdrojem dřeva, ale že má i další neméně důležité funkce. Proto Lesy České republiky již v roce 1999 přijaly Program 2000, který je prostředkem k zajištění cílů veřejného zájmu v lesích spravovaných LČR. Jenom v letošním roce vložily LČR do tohoto programu 60 milionů korun.
Program 2000 má dvanáct kapitol. Většina jich je zaměřena na mimoprodukční funkce lesa - na funkci vodohospodářskou, půdoochrannou, léčebnou a lázeňskou a rekreační.
Další kapitoly jsou věnovány například ochraně biodiverzity, myslivosti, veřejné osvětě, výzkumu a školství a speciálním projektům. Jedna z kapitol se zabývá i produkční funkcí lesa, je to však pohled ochranáře, nikoliv pohled obchodníka s dřevními sortimenty.
Plnění úkolů daných Programem 2000 věnují LČR mimořádnou pozornost. Velkému zájmu veřejnosti se těší například každoroční vypouštění uměle odchovaných sokolů nebo rarohů do volné přírody.
Tímto způsobem LČR přispívají k návratu těchto dravců, kteří v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století z naší přírody prakticky vymizeli.
