Vposledních letech slýcháme, jak se ta která univerzita umístila v celosvětovém žebříčku. Ne všichni ale vědí, o jaké žebříčky jde a jakým způsobem byly sestaveny.
V Evropě bývá nejčastěji citován žebříček THE-QS World University Ranking (www.topuniversities. com), uveřejňovaný od roku 2004 britským týdeníkem Times Higher Education (THE) ve spolupráci s výzkumnou společností QS Quacquarelli Symonds Limited.
Jeho základem je šest kritérií, z nichž největší váhu má mínění znalců. Autoři této „ligové tabulky“ postupují tak, že každoročně oslovují po internetu kolem 200 000 akademických pracovníků vysokých škol z celého světa s žádostí o vyplnění on-line dotazníku.
Akademici v něm z nabídnutého seznamu více než 500 vysokých škol mají vybrat třicet institucí, které ve svém oboru považují za nejlepší. Neodpovědí zdaleka všichni a ne všichni vyberou celou třicítku (např. v posledním roce odpověděly jen necelé čtyři tisíce tázaných, ti pak průměrně vybrali jen třináct institucí), i tak však jde o nemalé číslo.
Nad výukou vítězí výzkum Je třeba zdůraznit, že už to, že se škola dostala do seznamu, z něhož se vybírá, znamená nemalý úspěch. Vždyť na světě vyvíjí činnost na 17 000 vysokých škol. Vybírá se podle umístění v citačním indexu americké ISI databáze, který zohledňuje počet citací připadajících na publikovanou práci autorů z dané školy.
Tento postup má však svá úskalí. Zohledňuje totiž především výzkumnou práci v oblasti přírodních a lékařských věd a výrazně zvýhodňuje anglicky píšící autory. Tím, že se soustřeďuje na výzkum, a nikoliv na výsledky vzdělávání, je také nevýhodný pro školy, jejichž silnou stránkou je především výuka.
Metodologie, na nichž jsou žebříčky postaveny, se rok od roku vyvíjejí. Výraznější posun instituce mezi jednotlivými roky může způsobit právě jejich změna. V tomto ohledu bude zajímavý další ročník. THE totiž letos ukončil spolupráci s QS a za svého nového partnera si zvolil společnost Thompson Reuters. Změny metodologie se dozvíme na podzim.
Jak si v tomto žebříčku stojí české univerzity? V roce 2005, kdy byl zveřejněn první oficiální žebříček, se v něm objevily pouze dvě české vysoké školy. Na 275. příčce se umístila pražská Univerzita Karlova (UK), na 438. brněnské Vysoké učení technické (VUT). Stejné to bylo i v roce 2006, jen pozice obou škol se vylepšily (248. UK a 428. VUT).
V žebříčku z roku 2007 se pak objevily další dvě české vysoké školy - pražské České vysoké učení technické (ČVUT) a brněnská Masarykova univerzita (MU); pozice UK i VUT se přitom - po zlepšení v předchozím roce - zhoršila, a v TOP 500 tak zůstala pouze UK (na 290. místě, VUT bylo 518., ČVUT 520. a MU 557.). V roce 2008 zůstaly v hodnocení THE-QS stejné čtyři školy a mezi nejlepších 500 se dostalo navíc ČVUT. Na 261. místě byla UK, mezi 401. a 500. místem se objevilo ČVUT, v šesté stovce pak bylo brněnské VUT a MU. V nejnovějším žebříčku z roku 2009 jsou hodnoceny stále tytéž čtyři vysoké školy, jejich pozice se ale, s výjimkou MU, oproti předchozímu roku zlepšily (UK 229., ČVUT 394., VUT 401.-500., MU 501.-600.).
Nejlepší podle „Šanghaje“ Další ze světových žebříčků, takzvaný Šanghajský (www.arwu.org), sestavuje Institut vysokého školství na Univerzitě Jiao Tong v Šanghaji a poprvé byl publikován v roce 2003. Srovnává a detailně hodnotí 2000 nejlepších z celkového počtu 17 000 vysokých škol světa.
Každý rok se v něm stanovuje pořadí více než 1000 světových univerzit a 500 nejlepších je zveřejňováno na webu. Na rozdíl od anketního THE-QS, jehož základem jsou názory oslovených, je šanghajský žebříček založen na objektivních kritériích, a to celkem šesti. Jedním z nich je např. počet absolventů, kteří získali Nobelovu cenu, dále jde hlavně o citovanost výzkumných výsledků ve vybraných publikacích a databázích.
Jedinou českou vysokou školou, která se od roku 2003 pravidelně umísťuje v první pětistovce, je Univerzita Karlova. Její pozice se v čase mírně zlepšuje. V roce 2009 se umístila na 201.-302. místě, což znamená, že se zařadila mezi 1,7% nejlepších světových univerzit a mezi 100 nejlepších evropských univerzit.
Evropa od žebříčků upouští Spíše detailní analýzu než všeobecný žebříček nabízí relativně nový projekt německého Centra pro rozvoj CHE Excellence Ranking (www.che.de). Nejprve začal posuzovat německé vysoké školy, postupně se přidaly i rakouské a švýcarské. V roce 2007 rozšířil svůj záběr na celou Evropu a stal se také základem většího projektu Evropské unie.
CHE instituce neřadí do žebříčků. Zaměřuje se na to, v čem spočívají silné stránky té které vysoké školy, jaké jsou její hlavní charakteristiky a směry vývoje. Ve dvou krocích hloubkově posuzuje kvalitu vybraných skupin oborů. Pro zařazení školy mezi excelentní je důležité získat určitý počet hvězdiček na základě několika tradičních i nových kritérií, například mezinárodní mobility studentů a učitelů.
České vysoké školy v CHE nedopadly špatně. Mezi úspěšné se v oboru společenských věd dostala dvakrát Fakulta sociálních věd UK, Národohospodářská fakulta VŠE a Fakulta mezinárodních vztahů VŠE.
