PRAHA Po velké kritice takzvané Bílé knihy a reformy terciárního vzdělávání připravila Univerzita Karlova svou vlastní reformu. V té navrhuje například zavedení takzvaného zápisného, úpravu akreditačního systému, rámcové pětileté smlouvy mezi školami a státem či omezení fenoménu „létajících profesorů“. „Tento materiál hodláme nyní poslat partnerským vysokým školám a dát ho široké veřejnosti k diskusi. Ta by měla trvat zhruba do konce července,“ řekl rektor univerzity Václav Hampl. Připomínky a návrhy chce pak univerzita zpracovat a výsledek dát v srpnu jako podklad k další práci při tvorbě reformy terciárního vzdělávání.
Smlouva se státem Největším problémem českého vysokého školství je nedostatek peněz. Stěžují si na něj univerzity i jednotlivé fakulty, pedagogové a nakonec i sami studenti.
Podle Univerzity Karlovy by současné neuspokojivé financování ze strany státu vyřešilo, kdyby školy se státem uzavíraly rámcové pětileté smlouvy. V těch by byly jasně stanoveny cíle a činnosti školy, její povinnosti při jejich plnění, a to včetně závazku minimálního počtu přijatých studentů. Naopak stát by ve smlouvě garantoval určitý předem stanovený objem peněz.
Nově by také samy školy mohly rozhodovat o tom, za co peníze utratí a do čeho je investují. Ne jako doposud, kdy o každé investice rozhoduje stát, potažmo ministerstvo školství. „Nechme na vysokých školách, jestli si za peníze koupí nový mikroskop, nebo postaví posluchárnu,“ reagoval kancléř Univerzity Karlovy Tomáš Jelínek.
Univerzita navíc navrhuje, aby se pozměnil i systém udílení akreditací, tedy státního oprávnění, díky kterému mohou školy vykonávat vzdělávací činnost a udělovat tituly. Prosazuje proto, aby byla mnohem důsledněji uplatňována kontrola kvality a toho, jak vysoká škola plní své povinnosti.
„Už by ale nemusely být akreditovány pouze jednotlivé studijní programy. Mohly by být akreditovány mnohem širší oblasti, ve kterých by už škola měla právo se rozhodnout, který studijní program bude uskutečňovat,“ dodal Jelínek. Škola čeká protesty Změny by ale čekaly i na pedagogy. Univerzita totiž chce, aby zmizel fenomén „létajícího“ profesora. Tedy běžná praxe, kdy pedagog vyučuje hned na několika fakultách a vysokých školách.
Tento „nešvar“ je velmi často důvodem, proč akreditační komise omezí nebo dokonce zruší fakultě akreditaci.
Univerzitní návrh proto počítá s tím, že každá fakulta by měla jasně určený počet garantů a tyto osoby by v rámci českých vysokých škol nemohly garantovat již nic jiného. Univerzita Karlova však počítá s tím, že se tento její návrh nesetká s podporou všech pedagogů. Většina totiž argumentuje, že vyučuje na více školách kvůli neuspokojivým finančním podmínkám.
Přestože univerzita zásadně odmítá zavedení školného v jakékoliv formě, chce, aby studenti platili každý rok zápisné 5 tisíc korun. tyto peníze by škola nepoužila na platy učitelů, ale měly by jít do zkvalitnění vzdělávání.
***
Jaké změny navrhuje Univerzita Karlova
Zápisné - Studenti by za každý rok studia zaplatili takzvané zápisné 5 tisíc korun Akreditace - Nebyly by už vázány na jednotlivé obory, ale na celé vzdělávací oblasti Smlouva - Vysoké školy by se státem uzavřely rámcové pětileté smlouvy. V těch by byly jasně stanoveny dlouhodobé cíle školy včetně počtu přijímaných studentů. Stát by jasně garantoval, jaký objem financí škola dostane. Létající pedagogové - Už by nemělo být pravidlem, že jeden kantor je garantem hned na několika školách či fakultách.
