Víc než cestování za prvním jarním sluncem mě tak zajímá, jestli nebude mít letadlo s umělci zpoždění. Víc než oprašování bicyklu mě zajímá, jestli bez problémů seženeme všechny nástroje, jež hudebníci požadují. Víc než návštěvy prvních otevřených restauračních zahrádek mě zajímá, jestli přijdou lidé na koncerty.
Tajně doufám, že letos nebudu muset shánět na poslední chvíli šest papájí, jako loni pro Eliane Elias, věřím, že kurz dolaru a eura se kvůli platbám honorářů do ciziny alespoň udrží. Taky mě napadá, zda by nešlo zavést nějaké kulturní šrotovné, mohli bychom vzít vyšumělou kapelu před penzí, vrátit ji a dostat za ni novou skvělou se slevou. S tím by mě pan ministr ale asi vyrazil.
Raději se probudím a začnu myslet na prozaické věci typu uzavírání smluv, koordinaci logistiky či výrobu tiskovin. Nebo psaní článků o JazzFestu.
O autorovi| Vilém Spilka, organizátor JazzFestu Brno
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
