BRNO Máme doma psa, kočku a žížaly. Brněnský školák, který tak ve škole odpoví, si nemusí dělat legraci: Lidé v Brně si nosí domů žížaly, aby jim žraly odpadky. Bedýnka s hrstí kroužkovců ušetří až polovinu místa v popelnici.
Žížalové kompostování se podle Petra Ledviny z Ekologického institutu Veronica stává trendem. „Na domácí kompostéry se chodí ptát hodně lidí. Prodávají se velmi rychle, vždy jsme ale raději, když si od nás vezmou jen návod a vyrobí si ho sami,“ zdůraznil. Pořizovací cena žížalového kompostéru se pohybuje okolo tisícikoruny, zruční lidé jej zvládnou vyrobit sami. Není tak jasné, kolik Brňanů žížalí pomoci využívá.
Dřevěná bedýnka s žížalami může stát v předsíni či na balkoně. Živočichy stačí nasadit do vrstvy zeminy či jemných pilin. „Stačí jich deset, rozmnoží se samy. Nejlepší je nachytat si je v blízkém okolí, třeba nakouknout pod kámen v Lužánkách,“ doporučil Mojmír Vlašín z institutu Veronica.
Obávat se zápachu spojeného s hnilobou není podle ekologů nutné. A plísni zabrání občasné posypání vrstvou zeminy, takže se na odpadu neusadí ani mušky octomilky. Zeminu je i vhodné vlhčit.
„Žížaly jako domácí mazlíčci sice nejsou tak inteligentní, ale zase nepotřebuje denně krmit,“ zažertoval Vlašín. Kroužkovci se podle něj mohou dožívat až deseti let. Spolu s bakteriemi, houbami a tisícovkou dalších druhů organismů se v kompostérech živí především biologickými zbytky z kuchyně, ale třeba také odpadem ze zahrad.
A právě pro záhony či pro domácí květináče poslouží také získaná prsť. Hotový humus je z kompostéru možné vybrat zhruba po třech měsících. „Stačí jej nahrnout na stranu nádoby a na zbytek položit nový odpad. Žížaly do něj přelezou,“ líčí jeden z těch, kdo už žížaly chovají.
Bioodpad tvoří asi třetinu brněnských popelnic. „V některých případech je zaplní až z poloviny, záleží i na stravovacích návycích,“ upozornil Vlašín. Žížaly tak ušetří i místo v popelnicích.
***
Čím vlastně krmit domácí žížaly
Do domácího kompostéru lze házet maximálně pěticentimetrové kousky: * slupek a zbytků ovoce a zeleniny * čajových sáčků, kávových filtrů i sedliny * uvadlých květin a nejedovatých rostlin (ne však jehličí) * chleba a ostatního pečiva * namočených proužků papírové lepenky či letáků * rozdrcených vaječných skořápek (v malém množství) Vhodné naopak nejsou mléčné výrobky, zbytky mastného jídla a tuků ani maso a kosti.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
