PRAHA Lotyšsko visí těsně nad dnem propasti. Zahraniční analytici označují situaci této baltské země, kdysi součásti sovětského impéria, výrazem „neživotaschopný útvar“.
V letošním roce se hrubý národní produkt Lotyšska podle střízlivých odhadů sníží o dvacet procent (v prvním čtvrtletí spadl o 18 procent). Nezaměstnanost už překročila 17 procent. Koncem roku se došplhá ke dvacetiprocentní hranici.
Lotyšsko je v tuto chvíli absolutně závislé na penězích ze zahraničí. A musí si půjčovat dál. Jenže požadavky kreditorů v čele s Mezinárodním měnových fondem a EU jsou kruté. Podle některých lotyšských ekonomů stát již tak přiškrtil své výdaje, že víc šetřit nemůže. Vláda snížila důchody, sociální dávky i veškeré výdaje na státní aparát. Hubené penze nyní vyplácí už jen díky miliardě eur vypůjčené od EU a MMF.
Krachující ekonomika vyvolává paniku v politické sféře a sociální napětí začíná být dramatické. Od začátku krize v loňském roce se z Lotyšska odstěhovalo šest tisíc lidí. Ke ztrátám na živé síle Lotyšska přibudou možná i důchodci, kteří odejdou na věčnost v důsledku hladu.
Přesto všechno mezi lotyšskými politiky převažuje v posledních týdnech optimismus. Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis odmítl, že by hrozila devalvace národní měny. Dnes má vláda na svém mimořádném zasedání odsouhlasit další rozpočtové úspory v celkové výši 325 milionů latů (677,5 milionů USD). Komu však kabinet peníze sebere, není jasné. Vždyť už teď zkrátil zdravotnictví o 44 milionů, zemědělství o 42 milionů, skoro nic nedostanou muzea, knihovny, divadla i školy.
Jenže EU a MMF chtějí aby vláda seškrtala 500 milionů latů. Proto premiér rezignovaně občany nabádá, aby se připravili na dva možné scénáře: špatný a ještě horší. Podle jeho poradce Andrise Vilkise bude totiž nutné zvýšit ještě DPH a zároveň snížit dále důchody a platy. „To je už přímá cesta na dno propasti,“ říká a varuje před nepokoji.
Více než tři čtvrtiny obyvatel Lotyšska jsou přesvědčeny, že je politici vedou špatným směrem. Ze země utíkají investoři, podnikatelé i obchodníci. Estonská firma Selver uzavřela svou síť supermarketů v Lotyšsku minulý pátek. Před jejími obchody se vytvořily nekonečné fronty a lidé v nich měli revoluční řeči. Na dračku šel hlavně zlevněný toaletní papír a ručníky.
Už teď je Lotyšsko třetí nejchudší zemí EU. Hůř si stojí jen Rumuni a Bulhaři. Přitom ještě v roce 2007 předhonili Lotyši ve všech základních ukazatelích Polsko.
Nyní bojují o život země. Neexistuje ovšem jednotný názor, jakou strategii zvolit. Podle šéfa firmy LUKoil Baltija R Hamma Kogana je třeba snížit daně, a ne je neustále zvyšovat. „Byznys se nikdy nemůže rozvíjet, když lidi nemají peníze,“ prohlašuje Kogan. „Dokud banky nezačnou zase poskytovat úvěry, ekonomika se z kolen nezvedne. Peníze – to je krev ekonomiky,“ tvrdí. Profesor lotyšské university Karlis Sarkans zase v otevřeném dopise MMFpožaduje, aby už nikdo Lotyšsku žádné peníze nedával. „Budou zase ukradeny zkorumpovanými vládními úředníky… to je jejich poslední šance získat prostředky před volbami, které se mají konat příští podzim.“ Varuje, že nakonec většina schopných Lotyšů emigruje a v zemi zůstanou jen Rusové, kteří podle pokynů z Moskvy vyvolají mezi zbytkem zoufalých obyvatel revoluci. Kontrolu nad Lotyšskem tak nakonec prý převezme Rusko.
Včera se k záchraně Lotyšska vyjádřil v rozhovoru pro švédský rozhlas i světoznámý finančník George Soros. Ten si zase myslí, že EU se musí semknout a pomoci Lotyšsku mnohem většími částkami, než dosud. Jinak je prý s touhle zemí konec.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí redakce
