Drží, možná jen ze vzteku, pod zámkem vůdce běloruské opozice i jejich ruské přátele. Moskva mu to odpustí, v Evropě ho už ale zase nechtějí ani vidět.
S cestováním může mít opět běloruský prezident Alexandr Lukašenko a jeho podřízení problémy. Podle vyjádření švédského ministra zahraničí Carla Bildta opatření EU omezující pohyb běloruských vládních politiků po Unii budou reagovat na násilné potlačení demonstrace po prezidentských volbách 2010. A především na následné zatčení prakticky všech opozičních prezidentských kandidátů i šesti stovek dalších osob, které nesouhlasily s Lukašenkovým vítězstvím ve volbách.
V roce 2006 bylo 36 vysoce postaveným osobám včetně Lukašenka zakázáno navštěvovat země EU a USA. Poté se začalo uvažovat o zmírnění sankcí a jisté formě spolupráce s režimem Lukašenka, který se snažil některé výtky Západu brát alespoň na vědomí.
Po posledních volbách a hromadném zatýkání se situace může zásadně změnit. Běloruské ministerstvo zahraničí se včera rezolutně ohradilo. „Část našich evropských partnerů má zkreslenou představu o reálné politické a sociální situaci v Bělorusku,“ prohlásil mluvčí ministerstva zahraničí Andrej Savnych. I když od 19. prosince 2010, kdy se volby a následné nepokoje odehrály, uběhly více než dva týdny, řada opozičních kandidátů na prezidenta je stále držena ve vězení, stejně jako jejich stoupenci. Včera bylo ovšem dalších asi 150 lidí osvobozeno, protože jim skončil patnáctidenní trest, takže za mřížemi zůstává už asi jen dvaadvacet osob, většinou špičky opozice. Ty čeká pravděpodobně obvinění z trestných činů, nejspíše organizování masových nepokojů, a trest odnětí svobody.
Nově byli včera zatčeni dva ruští občané, kteří se měli na organizaci demonstrace významně podílet, a zřejmě budou čelit stejnému obvinění. Podle běloruských zákonů by je mohl soud poslat za mříže až na 15 let.
Na svobodě, ale sledován Naopak osvobozen byl jeden z kandidátů na prezidenta Vitalij Rymaševskij. Včera na poslední chvíli zrušil avizovanou tiskovou konferenci a otevřeně novinářům přiznal, že se obává postihu běloruské tajné služby KGB. Kromě toho, že musel podepsat prohlášení, ve kterém se zavazuje zdržovat se v místě svého bydliště, upozornili ho pracovníci KGB, aby se nevystavoval nebezpečí obvinění z šíření tajných informací z vyšetřování. Tak by totiž případnou tiskovku mohl ocenit soud.
Osvobozen byl v úterý i šéf volebního štábu asi nejznámějšího opozičního kandidáta, publicisty a básníka Uladzimira Njekljajeva. On sám je i nadále ve vazbě a je pokládán za jednoho z hlavních organizátorů demonstrace z 19. 12. Při zatýkání byl zbit, a dokonce se šířily zvěsti o jeho smrti. Před několika dny se ale konečně mohl setkat s advokátem, a ten potvrdil, že Njekljajev je relativně v pořádku.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
