Ukrajina také usiluje o členství v alianci a slibuje do roku 2020 splnit alianční standardy, aby mohla podat přihlášku ke členství.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó opakovaně tvrdil, že ukrajinský školský zákon brutálně omezuje práva menšin tím, že brání studiu v mateřském jazyce od pátého ročníku. Maďarská vláda to považuje za nepřijatelné a hrozí, že bude blokovat všechny snahy Kyjeva o sblížení se Západem, dokud Ukrajina tuto část zákona nezruší.
Maďarsko chce zpřísnit zahraničním školám pravidla. Podle kritiků míří na Sorose |
„Dal jsem zcela jasně najevo, že dokud se tento zákon nezmění, budeme blokovat a bojkotovat všechny iniciativy učiněné Ukrajinou a všechny iniciativy, které jsou pro Ukrajinu důležité,“ prohlásil Szijjártó v polovině října po skončení schůzky s kolegy z EU. Ukrajina podle ministra zmíněným zákonem porušila asociační dohodu s EU.
Ukrajinský parlament schválil 5. září novelu školského zákona, který ukládá používat od 5. třídy jako vyučovací jazyk výhradně ukrajinštinu. Toto opatření je zdůvodňováno snahou lépe integrovat menšiny do společnosti a pomoci jim získávat zaměstnání ve veřejném sektoru.
Tato nová právní úprava ale vyvolala protesty v sousedních státech, zejména v Rusku, ale i v Maďarsku, Rumunsku, Moldavsku a Polsku. Rusko v reakci uvedlo, že cílem právního předpisu je poškodit zájmy milionů ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny.
Kyjev výhrady odmítá a tvrdí, že smyslem zákona není potlačovat práva menšin na Ukrajině, včetně práva používat jejich mateřský jazyk.
„Nezavřeme jedinou školu a nedáme výpověď žádnému učiteli,“ uvedl tento měsíc při návštěvě Budapešti šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin. „Naše logika je jednoduchá: každý občan musí kromě své mateřštiny být schopen hovořit také ukrajinsky. Je to důležité pro jeho úspěch v budoucnosti,“ dodal s tím, že novela pouze nahradila starý postsovětský zákon. Klimkin následně kritizoval Budapešť za udělování maďarského občanství ukrajinským Maďarům, což prý k jejich integraci na Ukrajině „rozhodně nepřispívá“.
