BUDAPEŠŤ / PRAHA Maďarsko je ze všech zemí Evropské unie nejblíže finančnímu kolapsu, který nyní prožívá Island. Důvodem však nejsou jen špatné investice bank, ale vysoké zadlužení, velmi špatný stav státních financí a úvěry firem i soukromníků v eurech a švýcarských francích (až 60 %). Vedle půjčky Evropské centrální banky ve výši čtyř miliard eur, která pomohla zabránit pádu forintu, chce premiér Ferenc Gyurcsány přijmout úsporný plán, který získá peníze do rozpočtu a sníží státní výdaje.
Pro jeho prosazení však potřebuje jeho menšinová socialistická vláda hlasy opozice. Ty měl vládě přinést Národní summit, který svolal premiér na minulý víkend. Jak se v pondělních reakcích shodují maďarští i zahraničí analytici, výsledek summitu byl ale přesně opačný. Byla to podle nich demonstrace nejednoty maďarské politiky a přes propuklou krizi ukázka nesmiřitelného nepřátelství mezi vládními socialisty a Fidesz, vůdčí stranou opozice.
Premiér Gyurcsány vyzýval na konferenci k jednotě, slíbil záchranný balík asi 800 miliard forintů (asi 75 miliard korun) pro zadlužené malé a střední podniky a vyzval k úsporným opatřením. „Uznejte, že teď není možné snižovat daně,“ vyzval premiér podnikatele i zaměstnance.
Pokračování na straně 14
Maďarsku nepomohl...
Dokončení ze strany 13
Šéf opozičního Fidesz Viktor Orbán využil svého vystoupení k útoku na vládu. „Tento summit je důkazem nemohoucnosti vlády,“ řekl Orbán, který úsporná opatření označil za obdobu škrtů, jež před dvěma roky zpomalily hospodářství, zvýšily daně a zapříčinily snížení reálných mezd. „Národ se musí sjednotit, ale proti snahám vlády,“ prohlásil Orbán. Šéf opozice navrhuje v současné situaci snížit daně při současném seškrtání vládních výdajů - zcela v rozporu s plány vlády. „Maďarsko musí nejen snížit deficit běžného účtu platební bilance, ale také co nejrychleji přijmout euro,“ nechal se slyšet šéf Maďarské národní banky András Simor. „Jen tak omezíme svoji zranitelnost,“ dodal Simor. Právě plány na přijetí eura však finanční krize posouvá za rok 2015.
