GUADALAJARA/PRAHA Mexická policie překazila dlouho a pečlivě připravovaný atentát na prezidenta Felipeho Calderóna. Zatkla v té souvislosti pět podezřelých, kteří patří k jednomu z velkých klanů pašeráků drog.
Atentát měl údajně zosnovat Dimas Díaz, šéf gangu z Culiacánu. Stejně jako zbylí čtyři byl zatčen v neděli, v den, kdy se Calderón v Guadalajaře sešel s americkým prezidentem Barackem Obamou.
O připravovaném atentátu úřady neuvedly bližší podrobnosti. Mluvčí protidrogového oddělení federální policie Ramón Pequeno řekl jen to, že mělo jít pravděpodobně o odvetu za předloňské zabavení 26 tun drog v přístavu Manzanillo.
Ani zdaleka nešlo o první pokus o atentát na prezidenta. Calderón si zadělal na problémy před necelými třemi lety, když se rozhodl učinit přítrž řádění drogových kartelů a vyhlásil jim otevřenou válku. Pouliční boje a atentáty si od té doby vyžádaly už bezmála deset tisíc lidských životů - nemluvě o bezpočtu pohřešovaných. Calderón mobilizoval v osmnácti státech mexické unie 45 tisíc vojáků a pět tisíc policistů, ale drogoví baroni kladou tuhý odpor. Z velké části jim v tom napomáhají zkorumpované úřady a v neposlední řadě i naprosto nefunkční věznice.
Válka už dávno překročila hranice se Spojenými státy (odkud se do Mexika pašují hlavně zbraně), a proto není výlučně mexickou záležitostí. Spojené státy pomáhají Mexiku finančně, ale tlačí je přitom k tomu, aby peníze nevynakládalo jen na zbraně pro policii. Momentálně nejakutnějším problémem jsou podle Američanů už zmiňovaná mexická vězení. Nejenže jsou přelidněná a díky úplatkům je nadmíru snadné z nich utéct, ještě ke všemu v nich vězni čile uzavírají kšefty a spojenectví. A mimo to nabírají nové „pěšáky“ z řad těch, kteří se za mřížemi ocitnou kvůli menším deliktům.
„Vězení? Spíš univerzity zločinnosti,“ charakterizoval situaci v Mexiku Pedro Héctor Arellano, který vede církevní charitativní program pro začleňování bývalých kriminálníků zpátky do společnosti. Deník The New York Times zveřejnil v té souvislosti záznam z bezpečnostních kamer v jedné z mexických věznic. Dozorci na něm jen přihlížejí tomu, jak zhruba pět desítek vězňů - řada z nich patří k členům jednoho z největších drogových kartelů v zemi - opouští své cely, nasedá před areálem věznice do přistavených aut a mizí pryč. Dozorci se chopili zbraní až v okamžiku, kdy byla auta v dostatečně bezpečné vzdálenosti.
„Naše vězení jsou především byznys,“ vtipkoval v narážce na korupci vládní expert Pedro Arellano Aguillar. „Všechno je na prodej a všechno se dá koupit.“
Vězeňský systém v Mexiku zkrátka zkolaboval. Bossové i nájemní vrazi, které se policii a armádě povede pracně dostat za mříže, se dřív nebo později vracejí zpátky na svobodu. Mexiko to proto v uplynulých měsících řešilo tak, že největší ryby převáželo do vězení ve Spojených státech.
Američané chtějí jen v letošním roce do mexických věznic investovat zhruba čtyři miliony dolarů. Peníze přitom nepůjdou jen na jejich zabezpečení, ale i na zaškolení a plat dozorců, kteří jsou momentálně snadno uplatitelní. A nejen proto, že berou málo. Důvod je i strach z pomsty. „Máme sice zbraně,“ řekl zpravodaji deníku The New York Times jeden z nich, „ale je nám jasné, že jsou to oni, ne my, kdo má věci pod kontrolou.“
„Naše vězení jsou především byznys. Všechno je tam na prodej a všechno se dá koupit.“
„Máme sice zbraně,“ řekl jeden z dozorců, „ale je nám jasné, že jsou to vězni, ne my, kdo má věci pod kontrolou.“
