Začíná jaro, takže medvědi už většinou opustili své zimní brlohy a hledají potravu. Někteří mají za sebou 90, nebo i 120 dnů takzvaného nepravého zimního spánku. To je stav jakéhosi útlumu. Teplota těla se trochu sníží, spotřeba kyslíku klesne na polovinu.
Kdyby stejnou dobu ležel člověk, byl by na pokraji vysílení. Měl by problémy udržet se na nohou, pravděpodobně by měl i nebezpečné proleženiny. A bez zátěže kostí by trpěl jejich odvápňováním – osteoporózou. Medvěd tento problém nemá. Kost grizzlyho, který se právě vzbudil, je stejně pevná jako na podzim.
Vědci jsou zřejmě na stopě mechanismům, jež ho chrání před osteoporózou. U štítné žlázy se nacházejí takzvaná příštitná tělíska, která vylučují hormon parathormon. Ten řídí hospodaření s vápníkem. A ukazuje se, že medvědí parathormon je daleko výkonnější než ten náš. Pokud bychom získali léčebný preparát, který by měl vlastnosti medvědího parathormonu a lidské tělo by ho snášelo, mohli bychom ho dávat kosmonautům, kteří tráví dlouhé měsíce ve stavu beztíže, nebo pacientům, kteří jsou dlouhodobě upoutáni na lůžko.
Zkoumáním zimního spánku medvědů vědci objevili i další úžasné mechanismy, které by se daly využít při léčbě lidských chorob. Asi nejvíce by se hodila ochrana oběhového systému krve. Jeho poruchy jsou u lidí v současnosti jednou z nejčastějších příčin smrti. Pojďme se tedy zaměřit na medvědí srdce. To normálně tepe zhruba 90krát za minutu. Během zimního spánku klesne tep medvěda až o 75 procent.
Jak je tomu u člověka? Sice se u něj nikdy nesníží tepová frekvence z běžných 60 na 12 tepů za minutu, ale když má někdo nemocné srdce, které nepodává správný výkon, krev se v něm hromadí. Srdce reaguje tím, že se mu tlakem roztáhne předsíň. To je závažné srdeční onemocnění, kterým trpí miliony lidí.
Medvědovi se při sníženém tepu také hromadí krev v srdci, ale srdeční předsíň se mu neroztáhne. Když medvěd spí, předsíň mu netepe, a navíc se zpevní. Pro pracující předsíň jsou typické určité bílkoviny, které umožňují stahování svalů. V odpočívající předsíni jsou úplně jiné bílkoviny, které jí dodávají pevnost. Tím se vyztuží proti tlaku městnající se krve.
Medvědovo srdce vůbec pracuje zvláštním způsobem. Když se my nadechneme, bije nám srdce asi o 20 procent rychleji. Když se nadechuje medvěd, tep se mu zrychlí o celých 800 procent.
Vědci sledovali tep u medvědů stejnými přístroji, jaké se voperovávají lidem s nemocným srdcem. Měřily tep nejen v srdci, nýbrž i v dalších částech jejich těla. Ale nebylo to snadné. Když přístroj voperujeme člověku, nemá s ním většinou velké problémy. Ale medvědí tělo se zuřivě brání, spustí intenzivní reakci imunitního systému. V mnoha případech se medvědům nakonec povedlo přístroj z těla vypudit – třeba i z oblasti střev. Operační ranou ho vytlačili zpátky ven, jako když si vrazíte třísku, která nakonec zánětem vyhnisá.
Představte si, že máte vojáka s průstřelem břicha a dokázal by vypudit z těla uvázlou kulku. Kdybychom toto dokázali zajistit, byla by to opět úžasná věc.
Záhadný endorfin V zimním spánku klesá tep medvěda až na čtvrtinu. Jeho tkáň je méně zásobena kyslíkem. A to je další záhada: jak to, že mu kyslík nechybí? Když se medvěd ukládá k zimnímu spánku, vylučuje zvláštní substanci, jejíž chemická povaha zatím není úplně jasná. V té chvíli jejich tkáně nepotřebují tolik kyslíku.
Substance může patřit do skupiny endorfinů, což jsou látky podobné morfiu a dalším látkám, které najdeme třeba v máku. Po chemické stránce jsou zcela odlišné, ale na lidský organismus mají podobné účinky, protože se vážou na stejná místa – třeba v nervové soustavě.
Endorfiny si sami vyrábíme a uvolňují se třeba při únavě. V té chvíli nás na jedné straně jakoby chrání před špatnými pocity – tělo nás tolik nebolí, protože nás látka „umrtví“ podobně jako morfin. Na druhé straně se dostavuje určitý pocit euforie.
Medvědí endorfin zřejmě dokáže snížit potřebu kyslíku. Kdybychom toto zajistili, mohli bychom chránit mozek obětí havárií, kterým se zastavilo srdce a hrozí, že se jim mozek poškodí. Kdybychom jim podali tento medvědí endorfin nebo látku, která by fungovala na tomto principu, bylo by to úžasné.
Látka by se dala využít i jinak. Kupříkladu při operaci kolenního kloubu je velmi důležité, aby buňky svalů kolem operovaného místa nestrádaly nedostatkem kyslíku, protože je to samozřejmě poškozuje. Při pokusech byl praseti transplantován kolenní kloub, a když se mu podala krevní plazma ze spícího medvěda, která zřejmě obsahovala zmíněnou látku, byla operace mnohem úspěšnější.
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo. Text zkrátila redakce Lidových novin.
