Čím to? Byly snad normalizační plány tak propracované, že nevyžadovaly revizi? Ne, vidíme tu klasickou ukázku kontinuity. Myšlenku pražského metra a páteřní dopravy převzali komunisté z plánů vzniklých za první republiky. Návrh na síť metra o čtyřech trasách s tím, že první tři vytvoří základní trojúhelník, předložili v roce 1926 Vladimír List a Bohumil Belada. Hloubit se začalo těsně před válkou, ale v roce 1941 byly práce zastaveny.
Vypadá-li to, že dnešní realita se za dvacet let starým plánem opožďuje, je to tím, že se opírá o reálné možnosti. Metro už není „stavbou československo-sovětského přátelství“, nové úseky už neotvírá generální tajemník KSČ. I postupné vyřazování těžkotonážních vozů sovětské výroby jen napravuje politické rozhodnutí z roku 1971, které škrtlo šance domácího prototypu.
A co se týče návrhu na pátou, okružní trasu podle moskevského vzoru, který vznikl v osmdesátých letech, začalo se o něm mluvit před pár lety – skrze olympijskou kandidaturu Prahy. Svým způsobem též pěkná kontinuita.
Slovníček Kosmonautů, Moskevská, Rudé armády (plánovaná), Leninova, Mládežnická – Háje, Anděl, Kobylisy, Dejvická, Pankrác most Klementa Gottwalda – Nuselský most přímé vztahy – běžný vztah dvou obchodních partnerů, dohadujících se bez zprostředkování státu, ale přestavba to vydávala za objev chozrasčot – sice nepřeložitelné, ale podle slovníku jde o způsob plánovitého řízení hospodářské činnosti socialistických podniků využívající zbožně peněžní vztahy
