V Oslu se včera předávala Nobelova cena za mír. Její laureát, čínský disident Liou Siao-po, ji ale nemohl převzít, protože zůstává ve vězení.
OSLO/PRAHA Předseda Nobelova výboru Thorbjorn Jagland přichází na pódiu k prázdné židli potažené modrým hedvábím a pokládá na ni medaili s diplomem. Vzápětí lidé v sále vstávají. Následuje dlouhý potlesk. Právě tak vypadala klíčová část včerejšího slavnostního ceremoniálu v Oslu, během nějž byla Nobelova cena za mír udělena čínskému disidentovi Liou Siao-poovi. Jednalo se o symbolický akt, Liou Siao-po se totiž stejně jako nikdo z jeho rodiny nemohl spektáklu na radnici v norské metropoli zúčastnit. Zabránily jim v tom čínské úřady, které udělení Nobelovy ceny za mír vězněnému disidentovi vnímají jako „vměšování do vnitřních záležitostí země“.
Bez přehánění je možné říci, že se ceremoniál zařadil k těm nejpozoruhodnějším v historii udělování Nobelovy ceny za mír. Existuje pro to hned několik důvodů. Prvním je pochopitelně samotná osoba čínského disidenta, jenž byl odsouzen k jedenáctiletému vězení za podvracení státu. Peking jej tak potrestal za spoluautorství Charty 08, dokumentu, který se inspiroval československou Chartou 77 a který vyzývá k dodržování lidských práv v Číně.
Liou Siao-po však do historie vstoupil i tím, že nemohl do Osla přijet. Naposledy se totiž něco podobného stalo v roce 1991, kdy prázdné křeslo suplovalo barmskou disidentku Aun Schan Su Ťij.
Čína nyní kvůli předání Nobelovy ceny spustila velký povyk na domácí půdě i v zahraničí. Ještě před udělením ceny zadržela asi 20 aktivistů, policie navíc obklíčila dům disidentovy manželky v centru Pekingu. (Liou Sia je už od října držena v domácím vězení.)
Policie rovněž zatkla Liouova nejbližšího spolupracovníka Čang Čua, který se také podílel na manifestu. A aby úřady lidem co nejvíc zkomplikovaly sledování přímého přenosu z předávání cen, nechaly zablokovat webové stránky například britské BBC (během ceremoniálu pak přerušili i její televizní vysílání). Zástupci některých pozvaných zemí, včetně Ruska, Saúdské Arábie či Pákistánu, se předávání vůbec nezúčastnili. Řada z nich tak učinila, aby si nerozhněvala Čínu. Peking prý také tlačil na Číňany usedlé v Norsku, aby se účastnili demonstrací proti udělení ceny. Oficiálně pak ocenění pro Liou Siao-poa označil za „politickou frašku“.
Výzva k propuštění Jagland včera v zaplněném sále vyzýval k okamžitému propuštění disidenta. „Neudělal nic špatného,“ prohlásil a dodal, že Čína jako jedna z hlavních světových velmocí musí kritiku vnímat jako něco pozitivního. Jagland nechtěl být vůči Číně hyperkritický. Zároveň totiž chválil to, jak se této asijské mocnosti podařilo dostat „miliony lidí z chudoby“. V rámci ceremoniálu, kterého se zúčastnil i norský král Harald V., se vězněnému disidentovi dostalo hned několika ovací. Norská herečka Liv Ullmannová přečetla disidentův rok starý text s názvem Nemám nepřátele. „Neexistuje síla, která by mohla zhatit cestu lidí za svobodou, a Čína nakonec bude zemí, kde kralují lidská práva,“ zní jedna z optimistických tezí disidenta.
***
NEMOHLI PŘIJET
* Čínský disident Liou Siao-po se včerejšího ceremoniálu nezúčastnil, protože je ve vězení. Nebyl však prvním laureátem Nobelovy ceny za mír, kterého tento osud potkal.
* V roce 1991 nemohla převzít ocenění barmská disidentka Aun Schan Su Ťij (horní snímek). Již od července 1989 byla totiž za „ohrožování státu“ držena vojenskou juntou v domácím vězení. Zastoupil ji syn Alexandr.
* V roce 1983 do Osla nejel ani polský odborový předák a pozdější prezident Lech Walesa (uprostřed). Bál se, že už ho komunisté nepustí zpět do země, takže cenu převzala jeho žena.
* O osm let dříve Sověti zabránili cestovat do Osla fyzikovi Andreji Sacharovovi (dole). Nahradila ho také manželka. Poprvé k absenci laureáta došlo v roce 1936, kdy protinacistický spisovatel Carl von Ossietzky nepřevzal cenu za rok 1935. Byl ve vězeňské nemocnici.
