Z Letné se na Prahu díval Stalin, měla tu stát futuristická budova Národní knihovny a teď tu, s přispěním primátora Béma, vyroste dvoumetrová socha Michaela Jacksona. Zpěvákova busta bude podle sochařky Kartákové vyrobena ze speciální pryskyřice a sloup pod ní ozdobí reliéfy a na nich výjevy z Jacksonova života.„Nejdříve jsme chtěli bronz, ale kvůli ceně i zlodějům jsme se rozhodli pro pryskyřici. Laik ji od pravého bronzu nerozezná,“ říká sochařka.
O Jacksona se drobná, na blond obarvená sochařka začala zajímat právě před rokem.„Michaela poslouchaly miliony lidí. On byl tím, kdo je dokázal spojit. Mě inspirovala až jeho tragická smrt. Do té doby jsem ho prakticky neznala a věděla jsem akorát to, že byl podivín s několikrát operovaným obličejem,“ vypravuje.
Od té doby si koupila všechna zpěvákova alba, přečetla o Jacksonovi několik knih a založila webové stránky Heal the world.
(Uzdrav svět). V záhlaví píše: „Inspirací k jejich vytvoření se staly univerzálně platné myšlenky a duchovní poselství osobnosti, která se nesmazatelně zapsala do dějin hudby i nejkrásnějších činů lidskosti –Michaela Jacksona. Všichni, kdo jen trochu znali jeho tvorbu, si uvědomovali velikost jeho génia a ti, kteří dokázali nahlédnout do nitra jeho osobnosti, zůstali okouzleni jeho nadpozemskou čistotou, citem a láskou, s níž všude kolem sebe šířil dobro.“
Ve stínu fíkusu
Během našeho rozhovoru se Daniela Kartáková dívá z okna. Mluví potichu a občas se plaše usměje. V jejím bytě na pražském Žižkově si není pořádně kam sednout, zčásti kvůli ohromnému třicetiletému fíkusu, zčásti kvůli sbírce porcelánových koček.
„Sbírám je od dětství a mám jich hodně přes tři sta. Toužila jsem mít živou kočku, ale nejsem z těch, co si myslí, že jsou pány nad zvířaty. Nakonec jsem si přece jen jednu živou kočku pořídila, z útulku.
Byla agresivní, a když se ztratila, ani jsem neplakala,“ vypravuje sochařka.
Dál už si povídáme v blízké restauraci.„Mě fascinuje především Jacksonův přístup k životu.
Na jeho koncerty se chodili lidé bavit, ale on jim zároveň předával poselství, aby byli dobrými lidmi a uzdravovali svět. To zní sice v dnešní době poněkud směšně, ale on to myslel vážně a bylo by hezké, kdyby tomu tak opravdu bylo,“ říká Daniela Kartáková. „On chtěl být tak trochu sluhou. A podle jeho výrazu a postoje si myslím, že byl hodně zranitelný,“ tvrdí.
Pomíjivost života
Projekt pomníku legendárního zpěváka vymyslela Kartáková společně s českým fanklubem Michaela Jacksona. „Jednou z hlavních osobností fanklubu je Helena Babická z Muzea pověstí a strašidel na Malé Straně. Řekla jsem, že do toho půjdu bez nároku na honorář, a tak jsme si plácly,“ vypravuje Kartáková.
Původně měla socha vyrůst před hotelem Intercontinental, v němž Jackson v roce 1996 přespal, ale vedení hotelu o tom prý nechtělo ani slyšet.„Dalším místem byla Letná, protože tady měl Michael světovou premiéru turné HIStory.
A díky panu primátorovi se to povedlo.“ Přestože je Kartáková akademická sochařka, uměním se neživí.„Umění mě sice bavilo, ale po škole jsem měla pocit, že si umělec celý život jen hraje a ještě za to dostává peníze. Morálně jsem se na to prostě necítila. Proto jsem odjela do Itálie a živila se jako tlumočnice,“ říká Daniela Kartáková, která momentálně prodává automatické stroje na výrobu kartáčů a občas navrhuje a vytváří pamětní medaile. „To je docela zajímavá a velmi náročná a namáhavá práce. Bohužel lidí a firem, které si nechávají vyrobit pamětní medaili, je málo a živit se tím úplně nedá,“ říká sochařka.
Daniela Kartáková se narodila v podkrkonošském Turnově, ale celý život bydlí v Praze. Sama o sobě říká, že je člověk bez zvláštních zájmů.
„Jsem totálně nekulturní člověk. Mě spíš než muzika nebo knížky zajímá umění života. Můj mozek je akční a reaguje vždy jen na nějaký podnět. Teď ve mně pomalu opadá i zájem o Michaela a jsem zase v takovém tvůrčím vzduchoprázdnu,“ stěžuje si.
Nakonec se ale přece jen ke knížkám dostaneme: „Mám ráda Thomase Manna a jeho knihu Povídky o životě a smrti. Je to blízké mně i mému Michaelovi.
V té knize je hodně z pomíjivosti života,“ říká Daniela Kartáková.
***
MŮJ SLIB ? Od této chvíle, po dobu jednoho roku, ale spíše už napořád, chci věnovat všechnu svou energii Michaelovu odkazu. Udělám to, co jsem zatím za svůj dost dlouhý život nikdy nezkusila, půjdu jedním směrem, bez ohledu na to, zda budu mít pocit, že mé snažení slaví úspěchy, nebo nikoli. Jestli tato cesta měla smysl, se zeptám až po roce, ne dříve. Mezitím pro vytyčený cíl udělám vše, na co budou stačit moje (zbylé) síly a schopnosti. ? Věřte mi, já až moc často vzpomínám na Michaela s velikým smutkem v duši. Jenže jak tak na něj myslím, Michael se vynořuje všude, úplně všude, tak jako v jeho klipu Leave Me Alone... (z internetových stránek)
