Říká se, že mužské přátelství je pevnější a opravdovější než ženské. Že ženy se pomlouvají, závidí si, hašteří se. Oproti tomu muži mají přátelství férové, na celý život. Pěkná hloupost! Klaudie se o tom přesvědčila nedávno, když chtěla uspořádat narozeninový večírek pro Viktora. Řekla mu, aby pozval své nejlepší přátele. A zeptala se ho, jestli přijdou i s partnerkami. Ukázalo se, že vůbec neví, jestli nějaké partnerky mají. O jejich soukromém životě nevěděl vůbec nic.
„O čem se proboha teda spolu baví?“ podivila se Helena. „Vztahy jsou přece to nejdůležitější v lidském životě. Dobrý přítel je podle mě ten, který o tobě ví všechno – jako já o tobě. Kdy ses poprvé s někým vyspala, co ráda jíš, jak dlouho spíš, který z tvých milenců měl největší penis a kterému dělalo potíže vydržet déle než tři minuty. Vždyť my dvě už máme sladěný dokonce i menstruační cyklus, tak jsme na sebe napojené!“
Muži se holedbají svým přátelstvím, ale je to opravdu přátelství? Není to jen kamarádství? Jaký je mezi tím vlastně rozdíl? Možná je to v tom, že příteli na sebe řekneme i to, co nás nešlechtí. Za co se stydíme, čeho se bojíme a čím trpíme. A to muži až na malé výjimky nedělají. Zůstávají na povrchu, intimit se bojí. Protože když přiznají chybu nebo neúspěch, budou před tím druhým vypadat jako loseři. Radši to v sobě dusí a zůstávají u takzvaně důležitých, ve skutečnosti však hlavně bezpečných témat – sport, auta, politika, práce. Helenin exmanžel se dokázal se svým „nejlepším přítelem“ hodiny bavit o motorkách, aniž slovem zmínil, že má potíže najít si práci a opustila ho žena.
A Viktor? Ukázalo se, že skoro všichni, které označil za své přátele, jsou ve skutečnosti jeho bývalí kolegové. Je to vlastně smutné. Jak mohou muži žít s pocitem, že se neustále – i před svými přáteli – musejí kontrolovat a hrát svou roli? Celý život stojí v pozoru a nedovedou si dát pohov. Končí to tím, že se budí ve čtyři hodiny ráno a už neusnou. Že zvrací ze stresu, protože ho nemají kde ventilovat. Když už je nejhůř a nějaká dobrá duše jim poradí, aby věc řešili s odborníkem, odbydou ji s tím, že k žádnému cvokaři nepůjdou a své problémy si vyřeší sami.
Chlapi totiž obecně nemají rádi problémy. Jsou naladěni jen na pozitivní zprávy. Projevuje se to i v práci. Jakmile přijdete s větou „Máme tady takový malý problém“, nedejbože krizi, šéf udělá odmítavé gesto a řekne, že se na to „mrkneme později“ – rozuměj nikdy. Šéfová se naproti tomu zeptá, o co jde, a problém začne společně s vámi řešit.
Muži jsou vlastně smutní solitéři odkázaní na to, že jednou najdou ženu, která z nich jejich smutky dokáže dostat, aniž by si toho všimli. Taková žena pak má šanci stát se jejich nejlepším přítelem.
***
Rády si přečteme vaše zkušenosti. Můžete psát buď na www.lidovky.cz, nebo na naši stránku Kamarádky z Letné na Facebooku.
O autorovi| Helena 39 let, rozvedená matka dvou dětí, které jí přerůstají přes hlavu. Děsí ji nadcházející čtyřicítka, a tak se snaží užít si života, dokud to jde. Miluje snídaně do postele, svoji práci a sex. Klaudie 33 let, svobodná, někdy až moc. Perfekcionistka, která chce všechno – skvělou práci, partnera i děti. Jenže s nikým dlouho nevydrží. Miluje čerstvý chleba s máslem, svoji práci a sex.
