Vyjádření k článkům Co ten stát vlastně chce? a Co na to říká grantová komise (obojí Lidové noviny, 13. března 2010, Orientace, s. 27).
Reakce tří (vybraných?) členů grantové komise mě vlastně nikterak neudivily. Loňská odpověď z ministerstva měla výpovědní hodnotu téměř nulovou, v podstatě jen několik za sebou seřazených frází.
Opravdu jsem tehdy očekávala, že mi někdo odpoví konstruktivně, nebo že snad dokonce dojde k uznání nedůsledností, na které jsem upozorňovala, i k připuštění poněkud chaotických a rozhodně nekoncepčních rozhodnutí komise. Ale že se k tomu, o co šlo mně stejně jako Edgarovi de Bruin především, v podstatě nikdo pořádně nevyjádří ani letos na zcela jiné platformě, to mě mrzí ještě víc. Reakce pana Šofara je pak už opravdu „slušná soda“. „Vždycky se ptám, kdo a proč to píše?“, zazní v úvodu jeho odpovědi. Zeptám se tedy stejně jako pan Šofar. Tak tedy KDO? Třeba ten, kdo by měl mít stejné cíle – tedy prosazovat současnou kvalitní českou literaturu v zahraničí – tedy např. členové komise ministerstva kultury.
Záměrně píšu „kdo by měl mít“, protože se zdá, jako by se komise záměrně stavěla na druhou stranu barikády. A proč to píše? Na tuto otázku si bohužel opravdu odpovědět neumím. I já bych totiž velmi ráda – a to nejlépe přímo od odpovědných osob – věděla, proč ministerstvo na zahraniční veletrhy vysílá autory, jejichž domácími literárními cenami ověnčená díla pak téhož roku nedostanou grant na překlad? (Levá ruka neví, co děla pravá, nebo to jen nechce vědět?) Proč grant, jehož účelem je přednostně podporovat současnou literaturu, konstantně podporuje velkorysými částkami četná díla literatury ze století minulých?
A že Edgar de Bruin píše opravdu nejen jménem svým a svých autorů, to snad z článku vyplývá velmi dobře. A pokud ne, tak to potvrzuji.
Na závěr jedna snažná prosba – co kdyby všechny instituce, které dbají o dobré jméno současné české literatury v zahraničí, zkusily jednou pro změnu táhnout za jeden provaz pokud možno stejným směrem? Zformulovat jasněji podmínky pro udělení grantů a také se jich pak držet by bylo optimálním vstřícným krokem.
O autorovi| DANA BLATNÁ, Autorka je literární agentka
