Čtyřletý Péťa si v létě hraje na zahradě nebo pobíhá uvnitř domu, ale vždycky mu to vydrží jenom určitou chvíli – kdy jen může, hrne se za klávesnici osobního počítače, stiskne spouštěcí tlačítko a chce „hrát hru“. Neumí sice ještě číst, ale zapnout počítač nebo najít tu správnou položku v menu pro něj není žádný problém. Často hraje na počítači pexeso, flashové hry nebo vybarvuje on-line omalovánky. Rodiče se ho snaží od příliš častého hraní odrazovat, ale nic naplat – pro Péťu je počítač něco jako droga.
Je správné, snažíme-li se k používání informačních technologií přitáhnout už děti v předškolním věku? Tato otázka zřejmě leckoho napadne třeba při čtení tiskové zprávy společnosti IBM, která v rámci svého programu KidSmart Early Learning Program vybavuje mateřské školy speciálně upravenými počítačovými stanicemi. Podle informací ze zprávy jsou stanice ergonomicky přizpůsobené dětem předškolního věku a splňují veškeré psychohygienické normy.
Závislí na neskutečných zážitcích „Netřeba mít námitek – snad lze jenom připomenout, že by se pokaždé měla hledat rovnováha mezi technologiemi a potřebami informační společnosti na jedné straně a na straně druhé skutečnými zážitky z přírody či reálnou komunikací mimo virtuální svět,“ říká psycholožka Lenka Čadová. Jako pozitivní funkci informačních technologií při výchově vidí jejich edukativní možnosti. Počítače napojené na internet jsou obrovskou knihovnou, kam si děti mohou kdykoli sáhnout a najít si to, co je zajímá.
„Vedle toho je však důležité nabídnout také zážitky ,in natura‘, ze skutečného světa, případně se ve výuce snažit tyto dva světy nějakým způsobem propojit,“ míní psycholožka. Jestliže lidé nemají skutečné zážitky z reálného světa, často podle ní utíkají k alternativním zdrojům, z čehož se může vyvinout závislost. „V dřívějších dobách to byl především alkohol, dnes to mohou být třeba počítače, tedy jakýsi neskutečný svět,“ dodává Čadová.
Ze strany technologických optimistů často zaznívá, že děti je potřeba učit práci s informacemi už od raného věku a počítače ke společnosti založené na znalostech neodmyslitelně patří. Každému mínění však dříve nebo později vyroste protinázor. Studie organizace Alliance for Childhood tvrdí, že utrácení milionů dolarů za počítače a jejich připojení k internetu nepřináší žádné dlouhodobé výhody a daleko rozumnější by bylo vydávat je na platy učitelů.
Stručně řečeno, počítače, jakkoli jsou v některých ohledech užitečné a sloužící jako „urychlovače“ společnosti, mohou být zároveň zdrojem řady nebezpečí – k těm nejhorším patří zejména vyvolávání sociální izolace, která může eventuálně vést až k dlouhodobým formám emočního či intelektuálního poškození.
Počítač žádné emoce nemá Podle kanadského teoretika médií Marshalla McLuhana každý technologický vynález vyvíjí zpětný účinek na lidské vědomí. I přehnané nasazení počítačů ve školství tedy může být z tohoto pohledu nebezpečné a kontraproduktivní. Protože zatímco lidský jedinec je originální bytostí, počítače jsou jen kusem železa a plastu, bez možnosti jakékoli emoční reakce.
„Děti samozřejmě mohou hrát hry, které jsou třeba kooperativní nebo kreativní, ale nikdy nejde o hru tváří v tvář. Lidský element, lidská energie, tedy to, co dělá člověka člověkem, tam zkrátka chybí,“ upozorňuje Lenka Čadová.
Autoři studie z Alliance for Childhood tvrdí, že počítačová rozhraní vedou k optimalizaci, ale také k unifikaci, zjednodušení a automatizaci myšlenkových postupů. Zatímco v životě je dosažení cíle možné zpravidla mnoha cestami a metodami, v počítačích je možnost volby silně omezena.
Kulturní vývoj předbíhá genetický Podle již zesnulé propagátorky ekologické výchovy Emilie Strejčkové dnes děti získávají informace o reálném světě či přírodě většinou zprostředkovaně – především ze slov, pomocí obrázků, filmů. Vlastní zkušenosti s přírodním terénem jsou všeobecně na nízké úrovni. Určitě by bylo možné namítnout, že pro dnešní děti je důležitější spíš umět se orientovat v nákupním centru nebo na internetu než umět rozpoznat zvířecí stopy.
„Problém je v tom, že kulturní vývoj se příliš rychle odklání od toho, co je v nás zakotveno geneticky,“ uvedla Emilie Strejčková v rozhovoru pro časopis My family. „Jsme biologicky naprogramováni k tomu, abychom od nejútlejšího věku získávali přímé zkušenosti v reálném světě. Když vše nahradíme tím virtuálním, může to být problém.“
***
Internet a školy
Podle zprávy České školní
inspekce (ČŠI) připadá na 1 osobní
počítač 7,9 žáka základní školy.
Většina základních škol je dnes už
také vybavena vysokorychlostním
připojením k internetu.
Jak rychlý mají školy internet
Rychlost (download) podíl škol
Do 512 Kb/s 9 %
Od 512 do 1024 Kb/s 14 %
Od 1024 do 2048 Kb/s 21 %
Od 2049 do 4096 Kb/s 18 %
Od 4097 do 10 000 Kb/s 30 %
Nad 10 000 Kb/s 7 %
Zdroj: ČŠI, září 2009
