Lidovky.cz: Jak iniciativa Street Gardening vznikla? Vzešel nápad z hlavy jednoho člověka, nebo se sešla parta kamarádů, kteří se rozhodli něco změnit?
V roce 2013 jsem byl na přednášce od Kokozy (spolek, který se věnuje kompostování ve městě - pozn. red.), kteří dělají komunitní zahrady. Tam jsem se dozvěděl, že můžu něco pěstovat ve městě. Po setkání jsem si tedy udělal rajčatový záhonek na balkóně. A další rok jsem nevěděl, co s hlínou, tak jsem ji vysypal před barákem ke stromu. Na internetu jsem viděl, že někdy lidé takhle okolo stromu sázejí nějaké květiny. Udělal jsem to taky. A loni jsem si všiml, že asi 70letá sousedka si také zasadila záhonek.
Lidovky.cz: Street Gardening tedy začal vaším prvním záhonkem?
V podstatě ano. Vyfotil jsem ho a dal na Facebook. Lidé se mi začali ozývat a reakce byla skvělá. Stal jsem se takovým odborníkem, který neví, co dělá. Načež jsme zorganizovali několik událostí, kde jsme se sešli pár lidí ze sousedství a hlavně přišli i lidé, kteří zahradnictví opravdu rozumí. Spolu jsme založili spolek Street Gardening.
Street GardeningSpolek Street Gardening (v překladu „pouliční zahradničení“) vznikl v roce 2016. Původně se mělo jednat o neziskovou organizaci. Nakonec z toho vznikl spolek. Členové pro jméno zvolili anglický název „Street Gardening“. „Říkali jsme si, že se jedná o sázení pro všechny. Základní stavební jednotka jsou ale ulice, takže proto ten název,“ vysvětlil předseda spolku Tomáš Plesník. Již dříve spolek Street Gardening spolupracoval s květinářstvím Green Decor, kteří pěstují své květiny za Prahou. Rovněž vyhrál participativní rozpočet Městské části Prahy 3. Ta pomůže financovat výstavbu jimi vybraných míst pro záhonky.  Tomáš Plesník |
Lidovky.cz: Váš spolek se skládá ze čtyř lidí. Ale Street Gardening jistě nejste jenom vy. Kdo další pracuje na tom, aby pražské ulice byly zelenější a hezčí?
Jsou to lidé, které jsem potkal na přednáškách. Je to mnohem efektivnější seznamování, než když já něco napíšu na Facebooku. Vypadá to většinou tak, že uspořádám přednášku, po ní si zajdeme s účastníky na pivo a z toho vzniknou nové nápady. Nabaluje se to postupně a vždycky se ukáží nové tváře. Některé z nich jsem potkal jenom jednou. Ze začátku jsou nadšení, a pak už se moc nezúčastňují. A jiní naopak sami organizují sázení bez nás a jsou velmi aktivní.
Motivace lidí
Lidovky.cz: Rozumím tomu tedy dobře, že sítí pro nábor lidí a šíření nápadu pouličního sázení květin jsou vaše přednášky?
Ano. Takhle nějak se to šíří po Praze. Ale na ulici se to šíří ještě přirozeněji. Občas nás vidíte, jako takové trochu exoty, oprašovat staré zahrádky na ulici. Ale lidi se u nás zastavují a dávají se do řeči. Lidi se takhle vzájemně inspirují a rozšiřují zahrádky dál.
Lidovky.cz: Zkusil byste mi popsat průměrného zastánce Street Gardeningu? Kdo je obecně ten, kdo se do něčeho takového pustí? Dá se nějak popsat?
Nemohu mluvit za druhé, každý je jiný. Nemyslím si, že nás všechny něco takhle jednostranně spojuje. Ale pro mě ta motivace byla to, že už není zvykem, že se sousedé znají. Ono je to sice blbost – hlína a pár kytek – ale do něčeho takhle jednoduchého se může pustit každý. A společně se lidé seznámí a pracují na tom, aby ulice byla hezčí. Právě na ulici se lidé cítí víc jako doma. Zabydlují si tak nejen svůj byt, ale i svou čtvrť.
Co bych ještě řekl k motivaci... To, co děláme, je vlastně divné. Někdo jde ven na ulici a sbírá odpadky ze svých záhonků. Bereme ulice, kde bydlíme, za své. Částečně jsou i ony naším domovem. Další motivací pro nás je obecně zazelenění města.
Lidovky.cz: Zelená tematika je tedy až sekundární motivací Street Gardening?
Alespoň pro mě ano. Jeden záhonek nemá žádný environmentální dopad. Ani deset. My nesázíme stromy. Je to velmi marginální důvod. Jde spíš o inspiraci druhých. Chytají se toho i politici.
  |
Lidovky.cz: Jak to myslíte, že se toho „chytají politici“?
S paní Adrianou Krnáčovou jsme sázeli pod viaduktem. Měla tam úvodní slovo a pak se k nám ochotně přidala. Začali se tam přidávat i další politici. Bavím se i s různými lidmi z městských částí. Působíme trochu jako takový lobbing, že i zelená témata lidi zajímají. Není jenom důležité mít, kde zaparkovat, jak si mnozí politici myslí, ale je důležité i to, jak se lidé na ulicích cítí. Může to vést politiky k tomu, aby se zasadili o novou alej stromů. A každý strom je mnohem důležitější než zahrádky. Ale s politiky se musí opatrně, mohlo by to lidi znechutit.
Lidovky.cz: Dejme tomu, že jednou budete chtít vy nebo jiná skupina zasazovat stromy. Možná to bez podpory městských částí nebo politické postavy nepůjde udělat.
Pokud je to v rámci podpory, tak to může pomoci věci posunout. Je ale hrozně důležité, aby to pořád byla iniciativa lidí. Když by to bylo imperativem, nikdy by to nefungovalo. Já říkám ano podpoře městských částí, ale pořád to musí být lokality lidí, co o to opravdu mají zájem.
Lidovky.cz: Plánujete se pustit i do sázení stromů?
Strom vyžaduje obrovskou péči, nemyslím si tak, že bychom na to měli kapacitu. Jde spíš o ten tlak, dát najevo, že stromy jsou ve městě potřeba.
Místa kvetoucí Prahy
Lidovky.cz: Podle čeho se rozhodujete, kde záhonek zasadit? Je z právního hlediska možné si upravit jakýkoli záhonek?
Vyvěsili jsme výzvu na Facebooku, zdali by se nechtěli projektu se sázením pouličních záhonků zúčasnit. Následně jsme jim s tím pomohli. Někdy je problém dovoz zeminy, je těžká.
Není žádný paragraf, který by tohle postihoval. Můžete si zasadit květiny, kde chcete. Nejedná se o přestupek. Riziko je, že by je vám někdo maximálně vytrhal.
Lidovky.cz: Zajímá mě ještě celý proces toho, jak se ze špinavých stromových čtverců vytvoří malá zahrádka. Co jako první zařídíte vy jako spolek a co dělají ostatní?
Já konkrétně toho moc nesázím. (rozesmál se) Pomáhám s organizací. Nejdříve je potřeba prostor okolo stromu vyčistit, je v nich plno vajglů a jiných drobných odpadků. Půda se prokypří. Je potřeba přivézt zeminu, tu většinou získáváme z kompostárny v Malešicích. Hlína se tam nasype, vytvoří se malý plot a vysadí se květiny.
Lidovky.cz: Které jsou například na zahrádky vhodné?
Letničky nebo trvalky, které se hodí do stínu a nevadí jim sucho. Vždy je to ale dobré kombinovat s půdopokryvnými rostlinami. Ve spolku jsou dvě vystudované zahradnice, které s výběrem květin vždy radí.
Lidovky.cz: Kdo záhonky udržuje?
Záhonek vždy roste před domem, kde někdo bydlí, a o zkrášlování ulice má zájem. My jim s realizací pomůžeme a oni pak zahrádku také udržují. My jako spolek nikdy záhonek náhodně nezakládáme. Dostávají se k nám historky sousedů, kteří se chystali své záhonky zalít a zjistili, že někdo z ulice už všechnu práci udělal. Z takových máme vždycky radost.
Jindy jsme zase vytvářeli novou zahrádku ve Veletržní ulici. Zahrádka vznikala přímo pod oknem bytu v prvním patře, odkud na nás koukala starší paní. Z toho, co děláme, byla nadšená. Říkala, že má konvičku a bude se o to ráda starat.
Lidovky.cz: Jak je projekt financovaný? Pochází všechno od lidí?
Většinou ano. Financované je to hlavně od lidí, u jejichž domu zahrádky vznikají, je to jejich iniciativa. V rozpočtu máme teď asi 5000, a to díky dvěma dárkyním. Nemáme peníze na to, abychom všechny záhonky financovali.
Lidovky.cz: Kolik taková zahrádka stojí?
Nestojí to tolik. Když to člověk vezme rozumně, za hlínu zaplatí 100-200 korun, musí si udělat malý plot, což jde prakticky zadarmo a květiny se v Holešovické tržnici dají také sehnat za dobrou cenu.
Lidovky.cz: Věnujete se ještě nějakým dalším aktivitám?
Budeme teď přednášet i v Plzni, třeba se tam rozjede podobná aktivita jako je ta pražská. A jednou jsme sázeli se šestiletými dětmi na Jiřího z Poděbrad. V místní základní škole mají kroužek Malý průzkumník přírody a projevili zájem s námi spolupracovat. Nakoupil jsem nějaké nářadí a květiny. Akorát mi nedošlo, že mají děti menší ruce než my. (rozesmál se) V tu chvíli mě to vůbec nenapadlo. Nakonec si ale děti i tak zasázely a rukavice nebyly moc potřeba. Děti do toho šly po hlavě s rukama v hlíně.
